Je to přesně 14 měsíců, co je Givt v provozu a neziskové organizace podpořil již částkou přes 250 000 Kč. Vybírat můžete ze 339 e-shopů, například Zoot, Baťa, Dáme jídlo, Čedok, Tescoma, Tchibo, Dormeo atd.
Vy nakupujete a Givt posílá peníze neziskovým organizacím. Nezaplatíte ani korunu navíc a podpoříte ty, které máte rádi.
Svým nákupem můžete podpořit i Centrum Narovinu. Děkujeme.
Více na Givt.cz Nechcete na přispění přes Givt už nikdy zapomenout? Využijte chytré aplikace Givt!
8.4. začaly prázdniny středoškolákům z Ostrova Naděje, kteří úspěšné zakončili první školní trimestr.
A co to oslavit třeba dobrým šálkem férové kávy nebo čaje z Keni?
Připravili jsme pro Vás speciální dubnovou nabídku – krabičku s kávou a mastkovou soškou za 320,- Kč nebo krabičku s čajem za 290,- Kč. Výdělek podporuje rozvoj Ostrova Naděje.
Objednávky na e-shopu nebo na e-mailu simona.hertusova@adopceafrika.cz.
Děkujeme.
Vaše Centrum Narovinu
Můj svět – moje energie, takový je podtitul kalendáře společnosti Europe Easy Energy pro rok 2016. Věnovaný je dvanácti dětem z Keni, kterým společnost prostřednictvím naší organizace financuje vzdělávání. Přinášíme čtvrtý dubnový příběh Stanleyho.
» Lednový příběh
» Únorový příběh
» Březnový příběh
Energii mi dodává každá branka, kterou vstřelím.
Zaměstnanci na Slovensku se mohou pro darování 2% rozhodnout až do 30.4.
Radi by sme Vás aj tento rok poprosili o darovanie 2% pre centrum Narovinu. Takto získané peniaze by sme radi použili na podporu komunitného centra – Ostrov nádeje, ktoré funguje na ostrove Rusinga Island v Keni.
Toto komunitné centrum sa začalo budovať okolo roku 2005. Na začiatku tam vznikol sirotinec a vzdelávacie centrum. Celý projekt je od začiatku, až do teraz, podporovaný veľkým počtom dobrovoľníkov, či už v Keni ale aj na Slovensku a v Čechách. Postupne v projekte pribúdali materská škola, základná škola a v roku 2010 aj klinika, ktorá bola podporovaná prostredníctvom grantu vlády ČR a neskôr prostredníctvom Slovenskej agentúry pre medzinárodnú rozvojovú spoluprácu SLOVAKAID. Agentúrou sú aj dnes podporované ďalšie aktivity v rámci projektu a to najmä stavba strednej školy a podpora aktivít, ktoré by mali projekt doviesť k samostatnosti a trvalej udržateľnosti.
Momentálne by sme využili Vaše 2% na podporu a spolufinancovanie projektov, ktoré nám pomáhajú stavať strednú školu a rozvíjajú aktivity ako je slepačia farma, klietkový chov rýb, dielňa na spracovanie mastenca, podpora preventívnej a zdravotnej starostlivosti pre obyvateľov ostrova a podobne.
Viac informácií o projekte nájdete na našej internetovej stránke, kde nájdete aj rôzne videá a aktuálne fotografie z komunitného centra.
» Informácie o ostrove nádeje
» Videá z Keni aj z ostrova nádeje
Srdečne Vám ďakujeme za Vašu podporu.
Naše údaje pre darovanie 2% sú:
IČO: 37999401
Humanistické centrum NAROVINU
Kollárová 759/1
Pliešovce 96263
V našem komunitním centru Ostrov Naděje na Rusinga Island ve Viktoriině jezeře v Keni stavíme střední školu. Projekt vznikl za podpory SlovakAid.
V první fázi, která by měla trvat do poloviny ledna 2016 se postaví budova se dvěma třídami, laboratoř pro odborné předměty (fyzika, chemie a biologie), 1 budova ubytovny pro chlapce, 1 budova ubytovny pro dívky a administrativní budova s kancelářemi a sborovnou.
Od února 2016 již první studenti usednou do svých lavic.
Sledujte stavbu a držte nám palce!
Můj svět – moje energie, takový je podtitul kalendáře společnosti Europe Easy Energy pro rok 2016. Věnovaný je dvanácti dětem z Keni, kterým společnost prostřednictvím naší organizace financuje vzdělávání. Přinášíme třetí březnový příběh Stevena.
» Lednový příběh
» Únorový příběh
Energii na sport beru z jídla. Proto chci, aby nikde na světě nechybělo.
Kurz vede Simona Strakošová a Vlasta Dobešová – koordinátorky projektu Adopce na dálku.
Sídlo společnosti Raynet, Francouzská ulice 6167/5, Ostrava-Poruba. Cena kurzu: 100,- Kč (příspěvek na materiály). Přihlášky do konce května na e-mail simona.strakosova@adopceafrika.cz, děkujeme.
Více informací v přiloženém letáčku nebo na stránce Semináře Dobrovolníci pro rozvojovou spolupráci v Africe.
Ateliér Design oděvu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně představí tvorbu studentů prostřednictvím benefiční módní přehlídky, na podporu obecně prospěšné společnosti Centrum Narovinu.
Módní event se uskuteční 27. května 2016 od 16 hodin v barokních prostorách bývalé jezuitské koleje v Kutné Hoře, ve které dnes sídlí Galerie Středočeského kraje, GASK. Výtěžek poputuje na podporu projektu Ostrov Naděje – komunitní centrum na Rusinga Island v Keni, kde Centrum Narovinu vybudovalo mateřskou školku, základní školu, kliniku, sirotčinec a střední školu.
Kolekci nafotila Vivien z Keni, která prošla programem Adopce afrických dětí – projektem pomoci na dálku. Dnes, díky podpoře „adoptivních rodičů“, studuje medicínu v Bratislavě.
Vážení adoptivní rodiče, vážení příznivci a přátelé Centra Narovinu,
Pojďte s námi do divadla – užijte si krásný večer plný písní s osobnostmi divadla Semafor a zároveň podpořte děti v Keni.
Divadlo Semafor od roku 2007 podporuje u naší organizace vzdělání Ashley Wambui z Keni. Právě od členů divadla vzešla myšlenka benefičního představení na podporu hlavního projektu Centra Narovinu v Keni – komunitního centra Ostrov Naděje na Rusinga Island. Představení se osobně zúčastní Jiří Suchý, Jitka Molavcová a další interpreti divadla, kteří vystoupí bez nároku na honorář. Velice si vážíme této nabídky a byli bychom rádi, aby benefice byla opravdu co nejvíce úspěšná a v maximální míře podpořila projekt Ostrov Naděje, kam pošleme 100 % výdělku.
Cena vstupenky je 300,- Kč. Je možné si také zakoupit dražší vstupenky a podpořit rozvoj komunitního centra v neomezené výši. 10 nejštědřejších odměníme dárečky z našeho férového obchůdku. Předem děkujeme za Vaši podporu a pomoc.
Rezervace a prodej vstupenek: Divadlo Semafor, Dejvická 27, Praha 6
» Rezervační web
Benefiční představení podporuje také Česká televize, která je hlavním mediálním partnerem.
Komunitní centrum Ostrov Naděje na Rusinga Island v Keni
» Více informací
» Video o projektu
Prosím, pošlete informace dál mezi své známé, nabídněte vstupenky svým zaměstnancům nebo je darujte svým nejbližším... Podpořte nás na facebooku www.facebook.com/CentrumNarovinu – událost benefice na facebooku nebo vyvěste letáky.
Předem děkujeme za jakoukoliv pomoc a těšíme se na setkání.
Více informací k benefičnímu představení: Simona Heřtusová - mobil 608 301 270, simona.hertusova@adopceafrika.cz
Tradiční veletrh neziskovek NGO Market se v roce 2016 uskuteční 27. dubna v prostorách Fora Karlín (Pernerova 51, Praha 8). Veletrh doprovodí celodenní program, určený zástupcům neziskovek i veřejnosti. Vstup na akci je jako tradičně zdarma.
» Video
Třetí ročník veletrhu neziskových organizací
Pondělí 21. března 2016
10 – 16 hodin
Kruhová hala České zemědělské univerzity v Praze
Na veletrhu budete mít možnost:
a setkat se tváří v tvář se zástupci celé řady neziskovek.
Centrum Narovinu u toho bude také a prezentační stánek bude obohacen o výrobky z férového obchůdku, které si budete moci koupit a podpořit komunitní centrum Ostrov Naděje v Keni.
» Eshop férového obchůdku
Více informací:
» www.zacnisneziskovkou.cz
» Událost na Facebooku
Návštěvu rovníkové Afriky jsme plánovali již˛delší dobu, když jsme však v průběhu roku 2015 „adoptovali“ pětiletou Rose z Rusinga Island, nabraly naše představy konkrétnějších obrysů. V minulosti jsme v rámci projektu adopce na dálku organizovaného jinou dobročinnou organizací přispívali na vzdělávání jedné slečny v Indii; když slečna vyrostla, začala pracovat a již nepotřebovala naši podporu, rozhodli jsme se zapojit do projektu „adopce“ organizovaného Centrem Narovinu. Potěšilo nás, že Centrum Narovinu, na rozdíl od předchozí dobročinné organizace, umožňuje osobní styk „adoptivních rodičů“ a dětí a rozhodli jsme se na podzim roku 2015 podniknout výlet do Keni a navštívit školu Island of Hope a setkat se s „naší“ Rose.
Během plánování našeho výletu jsem spolupracovali s koordinátory Centra Narovinu, kteří nám poskytli užitečné informace a seznámili nás s pracovníky v Nairobi a na Rusinga Island. Po našem příletu do Nairobi nás na letišti čekal Viktor, bývalý odchovanec Centra Narovinu, který vyrostl v největším slumu Nairobi (a asi i na světě) Kibera a který se nyní živí jako taxikář. Viktor nás odvezl do ubytovny Shalom house, kde má zároveň sídlo i nairobská pobočka Centra Narovinu, a kde jsme strávili noc. Ráno jsme se sešli s hlavním koordinátorem Centra Narovinu v Nairobi, Kenem Okongem, který nám pomohl naplánovat a zorganizovat návštěvu Rusinga Island.
Před samotnou návštěvou Rose jsem však měli v plánu turistickou nezbytnost – safari. My jsme se na doporučení přátel rozhodli navštívit přírodní rezervaci Masai Mara, která je nevyhlášenějším parkem Keni. Nutno říci, že ač cena takového safari nebyla nízká, splnilo všechna naše očekávání a vidět na vlastní oči třeba tisícihlavá stáda pakoňů nebo lva ze vzdálenosti 2 metrů ve volné přírodě, byl pro nás zážitek na celý život.
Po safari, které nám s přesuny zabralo přibližně 3 dny, jsme se nočním dálkovým autobusem přesunuli na západ země do města Mbita, které těsně sousedí s Rusinga Island, na který se dá dostat suchou nohou po rozestavěném mostě. Samotná škola Island of Hope se nachází asi 15 km od mostu podél pobřeží ostrova, po počátečních rozpacích nás tam po prašné cestě svezl asi za 50,- Kč místní motorkář-taxikář. Ve škole nás již čekali a ihned nás ubytovali v příjemném domku s vlastním příslušenstvím jen kousek od břehu jezera. Po zabydlení se jsme zjistili, že jsme dorazili právě v první školní den a tedy o to víc jsem pro místní děti atrakcí. Školu tvoří komplex budov situovaný na břehu Viktoriina jezera skládající se zejména ze tříd, učitelských kabinetů, internátu a malé kuchyně, jídelnu děti nemají, jedí tam kde si sednou. Za kuchyní vyrůstá nová budova, která má sloužit jako střední škola.
V areálu je rovněž několik menších rybníčků určených pro ryby, malá drůbežárna a několik zeleninových záhonků, vše sloužící pro potřeby školní kuchyně. Při prohlídce školy jsme dětem rozdali bonbóny, ze kterých měli obrovskou radost, bohužel jsme neměli dost pro všechny, tak alespoň nejmenší děti dostaly všechny. Ještě větší radost než sladkosti však dětem udělal fotbalový míč a několik frisbee. „Naše“ Rose z nás měla z počátku trochu strach, není se čemu divit, první den v životě ve škole a přijdou se na ní dívat dva cizí bílí lidé. Tento strach však velice brzy přerostl v pravé zděšení a hrůzu, když jsme jí doprovázeli ze školy domů k jejím rodičům, abychom je pozdravili a dali jim drobné dárky. Zřejmě si myslela, že si jí chceme odvést domů, chudák holka. Rodiče Rose na nás již byli připraveni, pohostili nás výborným nilským okounem, kterého otec rybář sám ulovil, a vůbec byli moc milí.
V tu chvíli již Rose pomalu začala chápat, že si ji neodvezeme, naopak že jsme jí dovezli dárky a na tváři se jí objevilo cosi, co se s trochou dobré víry dalo považovat za snahu o křečovitý úsměv. Na ostrově jsme strávili asi dva dny, které jsme vyplnili hraním si s dětmi, procházkami po ostrově, rybolovem a povídáním s místními. Ti jsou velmi milí a pro většinu z nich není bílý cizinec stále ještě běžná záležitost. Ke konci našeho pobytu si na nás Rose docela zvykla a v den našeho odjezdu za námi dokonce vyběhla ze třídy, aby se rozloučila a poděkovala, což od ní bylo nejen statečné, ale i roztomilé. Po dobu naší návštěvy Island of Hope se k nám všichni místní zaměstnanci chovali velmi příjemně a byli ochotní, ať už jsme potřebovali cokoliv. Na vlastní oči jsme viděli a při rozhovoru s ředitelem školy Joshem i slyšeli, že peníze, kterými přispíváme na vzdělání Rose, jsou opravdu stoprocentně k tomuto účelu využity.
Po návštěvě Rusinga Island jsme zamířili zpět směrem k Nairobi, před odletem jsem si ještě udělali asi 3 denní zastávku u jezera Naivasha. Zde jsme bydleli ve stanu kousek od hrochů krmících se na břehu jezera, navštívili další safari (Hell´s gate national park, CraterLake), jezdili na kajaku na jezeře mezi hrochy atd. Poslední den našeho výletu do Keni jsem přejeli matatu (minibus) do Nairobi, kde nás vyzvedl Viktor, který nás vzal do slumu Kibera, kde vyrostl. Ukázal nám dům, kde vyrůstal, školu kde studoval a vyprávěl nám o životě ve slumu. Nakonec nás vzal do svého nynějšího domova, dvoupokojového zděného domku kus od slumu, skromné podmínky pro život, ale nesrovnatelně lepší než jaké mají obyvatele Kibery. Večer nás pak odvezl na letiště a my se rozloučili s Afrikou a zamířili zpět domů.
Karel Kopeček
V roku 2008 som ako mladý dobrovoľník Humanistického centra Narovinu pozval Martinu Slávičkovú, vtedajšiu hlavnú koordinátorku na Slovensku, aby prišla na gymnázium v Liptovskom Mikuláši viesť seminár o rozvojovej spolupráci, globálnych problémoch a projektoch vyvíjaných Centrom Narovinu. Vtedy som ešte nemal tušenia akú veľkú odozvu to zanechá na mojich spolužiakoch, ktorí po odchode Martiny prišli za mnou s nápadom spoločne si adoptovať na diaľku jedno kenské dieťa. Pravdupovediac som nebol sprvoti k tomuto nápadu pozitívne ladený. Bol to úžasný nápad, avšak zároveň z toho plynula veľká zodpovednosť pre skupinku teenagerov bez stáleho príjmu. Nakoniec sme sa po niekoľkých dňoch náročného uvažovania teda rozhodli finančne podporovať Victora z Nairobi v štúdiu na základnej škole. Odvtedy uplynulo 7 rokov, nastúpili sme na rôzne univerzity alebo do zamestnania a preto posledné roky podporujem Victora ako jednotlivec s občasnou pomocou od bývalých spolužiakov.
Victor v každom jeho liste vyjadril nádej a modlitbu za to, aby sme sa mohli niekedy v budúcnosti stretnúť z tváre do tváre. Toto želanie bolo vzájomné a Boh nás vyslyšal, keď agentúra SlovakAid schválila projekt jednej slovenskej organizácie (Dobrá novina), ktorá si ma vybrala pre trojmesačné dobrovoľníctvo do Kene. Navždy si budem pamätať slnečnú júnovú nedeľu, kedy som prvýkrát uvidel 21-ročného mladíka Victora prichádzajúceho na stretnutie s miestnym koordinátorom Eliasom. Určitým spôsobom to bolo rozpačité, tisíce otázok, ktoré som si držal v hlave išli zrazu bokom a jediné čo ma zaujímalo, bolo vychutnať si tú výnimočnú chvíľu. Sen sa stal skutočnosťou.
Naše prvé stretnutie pre Victora znamenalo aj prvú skúsenosť s obchodným centrom, na aké sme zvyknutí v Európe a taktiež prvýkrát jedol pizzu, ktorá je v Keni považovaná za „exotiku“. Bol to deň plný zážitkov pre obidvoch z nás. Konečne sme mali možnosť vyrozprávať si všetko to, čo sa nezmestilo do listov, ktoré sme si za posledné roky posielali. Po niekoľkých hodinách sme sa rozlúčili, vymenili telefónne čísla a dohodli na výlete do centra mesta. Totiž napriek tomu, že Victor odmalička vyrastá v Nairobi, v centre mesta mal dovtedy možnosť byť len jediný raz.
Netrvalo dlho a s Victorom som sa stretol opäť. V duchu kenského „pole pole“, čo by sme mohli preložiť ako „len pomaly, máme čas“ sme sa stretli o dve hodiny neskôr než sme plánovali, ale nič neprekážalo tomu, aby sme si zvyšok dňa v centre Nairobi užili. Prvá zástavka – Kenyatta International Convention Centre.
Európania majú utkvelé predstavy o Afrike, tie však nie vždy zodpovedajú realite. Len málokto vie, že niektoré časti Nairobi by sa hravo vyrovnali najmodernejším svetovým veľkomestám. Centrum je plné sklobetónových mrakodrapov, ku ktorým patrí aj KICC pomenované po prvom kenskom prezidentovi Jomovi Kenyattovi. Zaplatením vstupného a preukázaním totožnosti je pre verejnosť možné dostať sa na jeho strechu a kochať sa výhľadom na celé mesto, ba ešte ďalej. Tu nastal prvý menší problém. Identifikačnú kartu, obdoba našich občianskych preukazov, možno dostať po dosiahnutí 18. roku života. Realitou obyvateľov slumov a mnohých vidieckych oblastí však je, že si tieto preukazy nevybavia. Dôvody môžu byť rôzne. Vysoká miera korupcie, poplatky, ale aj ľahostajnosť ľudí a podobne. Victor taktiež nemal identifikačnú kartu, našťastie strážnik sa dal obmäkčiť a my sme sa na strechu dostali. Viditeľnosť bola úžasná a tak sme si celý ten výhľad užili.
Výlet pokračoval v neďalekom Uhuru parku plnom rôznych atrakcií. Zhodou okolností sme sa úplne spontánne rozhodli prijať ponuku muža zajazdiť si na koni. Victorov výraz bol na nezaplatenie. Bola to kombinácia strachu, vyplaveného adrenalínu a zároveň veľkej radosti. Takýto športový výkon si zaslúžil obed a po ňom posledný bod programu – návšteva Victora u neho doma.
Vzali sme si matatu (tak tam nazývajú autobusy a mikrobusy verejnej hromadnej dopravy) a vyrazili do slumu Mathare, kde býva. Už som bol zvyknutý, že matatu je vlastne taká malá a veľmi hlučná diskotéka. Po skúsenostiach z projektu v slume Mukuru, v ktorom som bol dobrovoľníkom, ma Mathare prekvapilo svojim pomerne lepším stavom. Stále je to však slum so všetkým, čo k tomu patrí. Vysoká hustota obyvateľstva, malé biedne obydlia, stánky s potravinami a rôznymi inými výrobkami na uliciach, množstvo odpadkov... Človek sa v priebehu pár minút dostane z centra města – sveta neskutočného bohatstva do jedného z najchudobnejších častí tejto planéty. Je to príklad neuveriteľného kontrastu, ktorý je tak veľmi príznačný pre všetky rozvojové krajiny.
Dorazili sme na miesto. V malej miestnosti, ktorá bola obývačkou, spálňou, kuchyňou a detskou izbou v jednom sedel Victorov mladší brat Kevin, ktorý sa v tej chvíli učil jeho obľúbený predmet matematiku. Študuje na strednej škole, dosahuje veľmi dobré výsledky. Rád by pokračoval štúdiom štatistiky na vysokej škole. Rodinné financie sú však obmedzené a preto je jeho budúcnosť nejasná (pokúšali sme sa s priateľmi nájsť mu donora, žiaľ, doteraz sa nám to nepodarilo, preto kto by vedel o nejakej možnosti, budeme radi, ak nás budete kontaktovať). Victor má aj staršieho brata, ktorý si už založil rodinu, rovnako ako aj jeho dve staršie sestry. Najmladšia sestra žije s mamou Juan na vidieku, kde je život lacnejší. Victor a Kevin žijú s otcom pracujúcim ako automechanik.
Príbytok to je skromný, ale nie je to typický domček z plechov. Tento je postavený z tehál a preto predstavuje lepšie podmienky pre život. Prezreli sme si rodinný album, vysvedčenia, čítali si listy, ktoré som mu poslal a rozprávali príbehy z detstva. Bol som tam, na mieste, kde sa Victor hrával, vyrastal, kde trávil čas s rodinou, prežíval radosti i ťažké chvíle, kde sa pripravoval do školy...
Pred niekoľkými rokmi som okrem pravidelného Victorovho listu dostal aj list od jeho mamy Juan. Od tej doby som vždy pri písaní listov myslel aj na ňu. Túžba stretnúť sa s touto ženou, bola preto prirodzená. V jeden augustový pondelok počas vyučovania v projekte mi nečakane zavolal Victor: „Prišla mama, môžeš sa s ňou zoznámiť.“ Neváhal som, ešte v ten deň sme sa stretli u nich doma v Mathare.
Pani Juan žije v oblasti nazývanej Nyanza, v okolí Viktóriinho jazera, spolu s jej dvoma dcérami – Emmaculate, ktorá má už vlastnú rodinu a Lucy, ktorá tento rok ukončí základnú školu. Keďže život na vidieku je lacnejší ako v Nairobi, rozhodli sa zobrať so sebou aj najmladšiu dcéru tretej Victorovej sestry Judith, ktorá vychováva ďalšie dve deti v Nairobi. Život v hlavnom meste je pre rodenú vidiečanku veľmi rušný. Vracia sa do neho len zriedka, pretože cesta z Nyanzi je dlhá, únavná a hlavne finančne náročná.
Sedeli sme v ich malom domčeku, porovnávali život na Slovensku a v Keni, vyrozprával som príbeh partie gymnazistov, ktorí sa rozhodli podporiť kenského chlapca v jeho štúdiu. Atmosféra bola krásna! Bolo cítiť, že v miestnosti je matka. Vyžarovala z nej zodpovednosť, životná múdrosť, skromnosť, vďačnosť a predovšetkým nádej.
Takto sme spolu sedeli až kým sa zotmelo, vtedy prišla sestra Judith a brat Denis. Nanešťastie otca sme sa nedočkali, zdržal sa v práci. Pri slabom svetle sviečky položenej na malom stolíku sme sa videli len nejasne, ale nikomu to neprekážalo. Všetci sme boli naplnení šťastím, lebo sme vedeli, že tá chvíľa je pre každého z nás veľmi výnimočná a hlavne jedinečná, pravdepodobne už nezopakujúca sa. Mama Juan.
Tri mesiace ubehli veľmi rýchlo a ja som sa musel vrátiť späť na Slovensko. S Victorom sme si dohodli ďalšie stretnutie, obaja však pevne veríme, že nie posledné. Ako obvykle stretnutie začalo pred KICC odkiaľ sme spoločne aj s Kevinom išli do neďalekého múzea Kenya National Archives. Časť expozície sa zaoberá kultúrnymi rozdielmi niektorých kmeňov žijúcich v Keni. Chlapci sa zahrali na sprievodcov, predstavili mi ich kmeň, slávne osobnosti, ktoré z neho pochádzajú ako aj iné významné historické fakty kenských dejín.
Dohoda bola, že im pripravím obed v byte, kde som žil s ďalšími dvoma slovenskými dobrovoľníčkami, ale ešte predtým sme skočili na zmrzlinu do Uhuru parku. Keďže slovenské národné jedlo, bryndzové halušky, a aj väčšina slovenských tradičných jedál pozostáva zo syra, ktorý ako som sa už naučil, nie je u Keňanov vôbec populárny, rozhodol som sa využiť zručnosti získané od mojich talianskych priateľov a tak sa na obed podávali talianske špagety. Oni mi na oplátku dali triky a rady ako chutnejšie pripraviť ich tradičné jedlá – chapati, ugali, omena rybičky.
Popri skúšaní hrať na gitare (ani jeden z nás nevie hrať na gitare a o to väčšia zábava to bola) nám skrsol nápad využiť internetové spojenie a napísať prostredníctvom známej sociálnej siete Kataríne. Katka je dievča, ktoré utkvelo Victorovi v pamäti z čias, kedy sme ho začali podporovať, pretože ona bola jedna z tých, ktorá mu taktiež napísala list. Nikto z nás nečakal, že by mohla byť online. Po odoslaní správy okamžite nasledovala Katkina odpoveď a ďalšia výnimočná chvíľa bola na svete. Victor sa aspoň takýmto spôsobom mohol stretnúť s ďalšou svojou podporovateľkou a zároveň osobou, azda aj kamarátkou, ktorá si vždy s radosťou a napätím čítala jeho listy, vysvedčenia a priala mu lepšiu budúcnosť.
Lúčenie znášam vždy veľmi ťažko, ale ostávame plní nádeje, že sa spoločne ešte s Victorom a Kevinom stretneme. Z Kene som odišiel s množstvom rôznych pocitov a dojmov. Jedným z nich bola akási zmes spokojnosti a hrdosti. Victor sa ako jediný z rodiny a jeho okolia dostal na college, kde študuje elektrotechniku. Má svoje sny, vízie a plány. To, čo dostal chce vrátiť v pomoci iným. Tvrdo na sebe pracuje, lebo ako sám hovorí sedením a sťažovaním sa nič nedosiahne. Je to mladý muž na správnom mieste.
Aj keď som mal pred 7 rokmi pochybnosti, dnes vôbec neľutujem, že som sa dal prehovoriť spolužiakmi a stali sme sa súčasťou zmysluplného projektu adopcia na diaľku. Veľká vďaka patrí všetkým, ktorí za tie roky prispeli na Victorove štúdium, Maťke Slávičkovej ako aj ostatným slovenským, českým a kenským koordinátorom Centra Narovinu.
Jano Jaňák
Vážení adoptivní rodiče a přátelé Centra Narovinu a Keni,
srdečně Vás zveme na Keňský večer v Praze (Centrum Narovinu, Sokolská 32, Praha 2) – ve středu 2.3. od 18 hodin.
Dana Feminová (ředitelka Centra Narovinu) a Lenka Čapková (administrativní zajištění Adopce na dálku) se vrátily ze své pracovní cesty. Program měly velmi nabitý, rádi bychom s Vámi sdíleli všechny novinky. Těšit se tak můžete na nové fotografie a videa z projektů, návštěv škol, ze seminářů i setkáních...
Večer Vám zpříjemní keňská káva a čaj, kterou si pak budete moci koupit spolu s dalšími dárečky z našeho férového obchůdku (mastkové zboží, šperky, dárkové balíčky a certifikáty).
Pro děti bude k dispozici malovací a vyráběcí koutek.
Těšíme se na setkání,
za Centrum Narovinu
Simona Heřtusová
Centrum Narovinu
Simona Heřtusová
Sokolská 1802/32, Praha 2, 120 00
www.centrumnarovinu.cz
www.facebook.com/CentrumNarovinu
Forma práce: plný úvazek na HPP, pracovní doba s pružnou složkou
Pozice: Fundraiser (Projektový management, Fundraising, Administrativa, Finance)
Obor: administrativa v neziskovém sektoru – zahraniční rozvojová spolupráce
Region: Praha
Text inzerátu: Centrum Narovinu, o.p.s., zabývající se zahraniční rozvojovou spoluprací s Afrikou a globální rozvojovou výchovou (Adopce afrických dětí – projekt pomoci na dálku, rozvojové projekty v oblasti školství a zdravotnictví v Keni, projekt programů globální rozvojové výchovy a osvěty nejen ve školách, férový obchůdek), hledá Fundraisera a finančního manažera v jedné osobě
Náplň práce:
Požadujeme:
Výhodou: delší praxe v oblasti fundraisingu v neziskové organizaci, ekonomické vzdělání, zkušenost v oblasti rozvojové spolupráce, příjemné vystupování, komunikativnost
Nabízíme:
Vážné zájemce prosíme, aby poslali nejpozději do 25.2. 2016 emailem na simona.hertusova@adopceafrika.cz:
Osobní schůzky se zájemci budou probíhat na konci února a předpokládá se nástup od 1.3. 2016
Název organizace: Centrum Narovinu,o.p.s. Kontakt: Simona Heřtusová, Adresa: Sokolská 32 Praha 2, E-mail: simona.hertusova@adopceafrika.cz, WWW: www.adopceafrika.cz
Dana Feminová a Lenka Čapková jsou na pracovní cestě v Keni. Čeká je tam velmi nabitý program – návštěva některých škol, kde jsou děti v programu Adopce na dálku, seminář s místními koordinátory adopce a jejich týmy, schůzky s kanceláří v Nairobi a partnerskými školami...
A pak 14 dní na Rusinga Island v komunitním centru Ostrov Naděje, kde proběhne fotografický a výtvarný workshop...a budou se řešit další témata k projektu a otevření nové střední školy.
Detailní informace i fotografie můžete sledovat na www.facebook.com/CentrumNarovinu
Forma práce: plný úvazek na HPP, pracovní doba s pružnou složkou
Pozice: Fundraiser a finanční manažer (Projektový management, Fundraising, Administrativa, Finance)
Obor: administrativa v neziskovém sektoru – zahraniční rozvojová spolupráce
Region: Praha
Text inzerátu: Centrum Narovinu, o.p.s., zabývající se zahraniční rozvojovou spoluprací s Afrikou a globální rozvojovou výchovou (Adopce afrických dětí – projekt pomoci na dálku, rozvojové projekty v oblasti školství a zdravotnictví v Keni, projekt programů globální rozvojové výchovy a osvěty nejen ve školách, férový obchůdek), hledá Fundraisera a finančního manažera v jedné osobě
Náplň práce:
Požadujeme:
Výhodou: delší praxe v oblasti fundraisingu v neziskové organizaci, ekonomické vzdělání, zkušenost v oblasti rozvojové spolupráce, příjemné vystupování, komunikativnost
Nabízíme:
Vážné zájemce prosíme, aby poslali nejpozději do 29. 1. 2016 emailem na simona.hertusova@adopceafrika.cz:
Osobní schůzky se zájemci budou probíhat začátkem února a nástup by byl po ukončení výběrového řízení pokud možno co nejdříve – předpokládá se v průběhu února 2016 Název organizace: Centrum Narovinu, o.p.s. Kontakt: Simona Heřtusová, Adresa: Sokolská 32 Praha 2, E-mail: simona.hertusova@adopceafrika.cz, WWW: www.adopceafrika.cz
Do Prahy přiletěl Philip Odero Obuya, ředitel střední školy z Rusinga Island, kterou připravuje Centrum Narovinu k otevření již v únoru 2016. Je zde na návštěvě díky partnerské škole Park Lane, která projekt podporuje, a Philip u nich nyní čerpá zkušenosti s moderními výukovými metodami.
Projekt střední školy vznikl za podpory SlovakAid. V první fázi se postaví budova se dvěma třídami, laboratoř pro odborné předměty (fyzika, chemie a biologie), 1 budova ubytovny pro chlapce, 1 budova ubytovny pro dívky a administrativní budova s kancelářemi a sborovnou. První studenti usednou do svých lavic již v únoru.
Projekt začal v roce 2003 a v současné době je jeho součástí mateřská a základní škola, sirotčinec, vzdělávací centrum s knihovnou, zdravotní klinika a farma. Každý den se tak stará už o více něž 400 potřebných dětí a 10 000 pacientů komunity ostrova Rusinga Island.
Hlavním cílem projektu je vytvořit soběstačné a trvale udržitelné komunitní centrum, které by velmi chudým lidem a dětem z oblasti Kamasengre na Rusinga Island poskytovalo přístup ke kvalitnímu vzdělávání s respektujícím přístupem a základní lékařskou péči.
Přispějte jakoukoli částkou a pomůžete nám rozzářit úsměvy na dětských tvářích, pro které už vajíčko s chlebem k snídani a cukr do čaje je splněním velkého snu.
číslo účtu Centra Narovinu, o.p.s.: 19-1460510217/0100
variabilní symbol projektu Ostrov Naděje: 900
» Přispět kartou přes platební bránu
Projekt Ostrova Naděje je domovem 80 sirotků a dalších 320 dětí z těch nejchudších a nejpotřebnějších rodin malého ostrova uprostřed Viktoriina jezera, které sem každý den dochází do školky a školy. Od února 2016 k nim přibudou také studenti nové Střední školy, kterou právě stavíme.
Provizorní kuchyň už opravdu nestačí, takže dokončení nové kuchyně s jídelnou se stalo prioritou a bylo by potřeba ji nejpozději v dubnu 2016 dokončit.
Z darů a benefičních akcí v minulých letech i prodeje kávy a čaje z Keni se podařilo dát dohromady finanční částku na stavbu, která byla zahájena teď v prosinci. Chybí tedy poslední finanční obnos, který by umožnil zprovoznění nové kuchyně s jídelnou pro více než 500 malých strávníků denně. Peníze na vybavení – stoly, židle, nádobí, hrnce, kotle… Celkem nám pro úspěšné dokončení a vybavení chybí asi 200 000,- Kč.
» Více informací o projektu
» Video o projektu
» Fotky z projektu
Projekt Ostrova Naděje je domovem 80 sirotků a dalších 320 dětí z těch nejchudších a nejpotřebnějších rodin malého ostrova uprostřed Viktoriina jezera, které sem každý den dochází do školky a školy. Od února 2016 k nim přibudou také studenti nové Střední školy, kterou právě stavíme.
Provizorní kuchyň už opravdu nestačí, takže dokončení nové kuchyně s jídelnou se stalo prioritou a bylo by potřeba ji nejpozději v dubnu 2016 dokončit.
Z darů a benefičních akcí v minulých letech i prodeje kávy a čaje z Keni se podařilo dát dohromady finanční částku na stavbu, která byla zahájena teď v prosinci. Chybí tedy poslední finanční obnos, který by umožnil zprovoznění nové kuchyně s jídelnou pro více než 500 malých strávníků denně. Peníze na vybavení – stoly, židle, nádobí, hrnce, kotle…
Celkem nám pro úspěšné dokončení a vybavení chybí asi 200 000,- Kč.
Přispějte jakoukoli částkou a pomůžete nám rozzářit úsměvy na dětských tvářích, pro které už vajíčko s chlebem k snídani a cukr do čaje je splněním velkého snu.
číslo účtu Centra Narovinu, o.p.s.: 19-1460510217/0100
variabilní symbol projektu Ostrov Naděje: 900
» Přispět kartou přes platební bránu
Mastkové výrobky, káva a čaj z Keni, dárkové certifikáty a balíčky – vše můžete nakoupit během celého roku přes náš e-shop.
Výrobky jsou nakoupeny přímo od keňských výrobců a dovezeny do našeho e-shopu, tzn. bez prostředníků. 100% výdělku podpoří děti z komunitního centra Ostrov Naděje na Rusinga Island v Keni. Děkujeme za podporu.
E-shop:www.centrumnarovinu.cz/ferovy-obchudek
Pomáhá projekt jen jednotlivým dětem nebo celým rodinám a komunitám? Podívejte se na rozhovory s mladými lidmi, kteří naším programem prošli... Změnil projekt jejich život? Pomohl jim na cestě za jejich sny? Byl pro ně přínosem?
Můj svět – moje energie, takový je podtitul kalendáře společnosti Europe Easy Energy pro rok 2016. Věnovaný je dvanácti dětem z Keni, kterým společnost prostřednictvím naší organizace financuje vzdělávání. Přinášíme první lednový příběh malého Gilacka a postupně každý měsíc budeme odkrývat další příběhy.
Gilackovi dodává energii rýže, kterou má ze všeho nejraděj
Děti v programu adopce na dálku a jejich rodiny zažívají nejrůznější životní situace a většinou se o ně podělí se svým adoptivním rodičem v dopisech. Pokud se jedná o nějaký urgentní problém, tak se z pravidla rodina obrátí přímo na koordinátora, který má dítě na starosti, a požádají o radu.
Koordinátor rodinu vyslechne a pokud se jedná o problém, s kterým by mohl pomoci i adoptivní rodič dítěte, tak kontaktuje českou kancelář a společně s adoptivním rodičem se snažíme najít nejvhodnější cestu, jak dítěti a rodině pomoct.
Pro tyto případy existuje extra platba. Jedná se o službu nad rámec adopce na dálku, která většinou nesouvisí přímo se vzděláním dítěte. Peníze, které adoptivní rodiče posílají normálně dětem každý trimestr, jsou určeny na školné, ale extra platba je něco navíc. Nejvíce přes extra platby řešíme nenadálé zdravotní výdaje dítěte nebo někoho z rodiny, uhrazení dluhu na střední nebo vysoké škole, nákup extra jídla, pořízení laptopu pro vysokoškoláky nebo nákup kola pro dítě, které bydlí daleko od školy a každý den musí dojíždět několik kilometrů. Vždy nejdříve s keňskými koordinátory ověříme, zda je opravdu nutné k extra platbě přistoupit a když s částkou souhlasí i adoptivní rodič, tak můžeme extra nákup zrealizovat. Jelikož se ale jedná o službu nad rámec samotného projektu adopce na dálku, tak je potřeba říct, že je to pro naše dobrovolné koordinátory velká časová a zároveň i organizační zátěž. Administrativa spojená s nárůstem realizovaných extra plateb je čím dál náročnější, proto jsme se rozhodli, že od ledna 2016 zavedeme administrativní poplatek ve výši 6% z částky extra platby. Minimální poplatek bude 30 Kč (1 EUR) a maximální výše poplatku bude 1000 Kč (38 EUR).
Extra platby tedy pomáhají dětem v programu adopce, ale nejedná se o způsob, jak dítěti poslat do Keni peníze na přilepšenou. Vždy je potřeba jednotlivé případy velmi pečlivě posoudit.
Takto jsme například, díky adoptivnímu rodiči, pomohli rodině chlapce Patricka Owino (51509) postavit vlastní dům. Rodina byla velmi zatížena nájmem, který musela každý měsíc platit a adoptivní rodič se rozhodl rodině pomoci. Jedinou podmínkou adoptivního rodiče bylo, aby rodina měla k dispozici vlastní pozemek. Díky extra platbě 30 000 Kč má nyní rodina vlastní hliněný domek a o jednu životní starost méně.
(Video má české titulky, klikněte na "CC" a "čeština".)
Další příběh se týká chlapce Chriswarena Ongei (51548) a jeho rodiny, která bydlí 7 km od jezera a proto měli k domku zavedenou vodní pumpu na přivádění vody. Tato vodní pumpa se bohužel jednoho dne rozbila a rodina neměla dostatek finančních prostředků na opravu. I v tomto případě pomohl adoptivní rodič a poslal extra platbu 12 000 Kč na nákup nové vodní pumpy. Rodina je velmi šťastná a vděčná za tuto pomoc. Vodu také využívají na zavlažování zeleniny na malém políčku vedle domku.
Poslední příklad se týká absolventa oboru Business Management and Administration, chlapce Davida Otieno Odongo (40216). Tento chlapec úspěšně dokončil studium a adoptivní rodič se rozhodl podpořit ho v jeho začínající kariéře. Jelikož chlapci zůstal přeplatek z nevyužitých peněz určených na školné, adoptivní rodič souhlasil, že je může David vhodně investovat. Na základě průzkumu ve slumu, kde chlapec žije, se David rozhodl, že si otevře obchod napůl s elektronikou a napůl holičství. Adoptivnímu rodiči se nápad líbil, takže nic nebránilo tomu, abychom přeplatek poslali chlapci jako extra platbu na rozjezd podnikání. Davidovi se podnikání daří skvěle. Vede si pečlivě záznamy o zákaznících i o prodané elektronice. Díky pomoci adoptivního rodiče dokáže uživit nejen sebe, ale také finančně pomoct své matce a sestrám, které ještě chodí do školy.
(Video má české titulky, klikněte na "CC" a "čeština".)
Děti v Keni, a především ty z našeho komunitního centra Ostrov Naděje, velmi rády fotí. Chceme proto pro ně na konci ledna udělat fotografický workshop a ze vzniklých fotografií uspořádat po návratu z Keni výstavu. Potřebujeme ale vaší pomoc. Pokud máte starší fotoaparát a nevíte co s ním, děti v Keni z něj budou mít radost.
Fotoaparáty můžete nosit či posílat k nám do kanceláře (Centrum Narovinu, Sokolská 32, Praha 2, 12000) až do 15.1.2016. Děkujeme.
Na výstavě rádi uvedeme jména sponzorů a můžeme také vystavit darovací smlouvu. Po workshopu budou fotoaparáty dále sloužit našemu komunitnímu centru Ostrov Naděje a projektu Adopce na dálku.
Kontakt: lenka.capkova@adopceafrika.cz
Přejeme Vám krásné svátky vánoční a jen to dobré do nového roku. Děkujeme za dosavadní podporu a přízeň a těšíme se na společnou cestu i v novém roce.
Centrum Narovinu
Forma práce: 3/4 úvazek, HPP, pevná pracovní doba
Pozice: Asistentka administrativního zajištění projektu pomoci na dálku „Adopce afrických dětí“
Obor: administrativa v neziskovém sektoru - rozvojová spolupráce a výchova, dobrovolnictví
Region: Praha
Text inzerátu: Centrum Narovinu, o.p.s., zabývající se zahraniční rozvojovou spoluprací s Afrikou a globální rozvojovou výchovou (Adopce afrických dětí – projekt pomoci na dálku, rozvojové projekty v oblasti školství a zdravotnictví v Keni, projekt programů globální rozvojové výchovy a osvěty nejen ve školách), hledá asistentku administrativního zajištění – především pro rozvojový projekt pomoci na dálku „Adopce afrických dětí“.
Náplň práce:
Požadujeme:
Výhodou: praxe v podobné pozici v neziskové organizaci, zkušenost v oblasti rozvojové spolupráce, příjemné vystupování, komunikativnost, pořádkumilovnost
Nabízíme:
Vážné zájemce prosíme, aby poslali svůj strukturovaný životopis a motivační dopis nejpozději do 20.11. 2015 emailem na dana.feminova@adopceafrika.cz. Osobní schůzky se zájemci budou probíhat koncem listopadu a nástup by byl po ukončení výběrového řízení pokud možno co nejdříve na začátku prosince 2015.
Název organizace: Centrum Narovinu,o.p.s. Kontak: Dana Feminová, Adresa: Sokolská 32 Praha 2
E-mail: dana.feminova@adopceafrika.cz, WWW: www.adopceafrika.cz
Až do 22.11. 2015 můžete svým hlasem podpořit náš projekt zdravotní kliniky v komunitním centru Ostrov Naděje na Rusinga Island. Ucházíme se o peněžní dar od keňské organizace M-PESA foundation na nákup potřebných léků. Vyhrává projekt, který získá v daném kraji nejvíce hlasů.
Jak hlasovat? Klikněte na tento odkaz:
www.m-pesafoundation.org/single-submission/?submission_id=MTYxMw==
Objeví se stránka s naším projektem, klikněte na modré tlačítko “Login to Vote” v levé dolní části a přihlašte se na váš profil na Facebooku.
Po přihlášení klikněte na žluté políčko „Vote“, opět v levé dolní části.
Dále můžete přes tlačítko „Share“ sdílet odkaz na hlasování na vašem Facebooku.
Děkujeme moc za Váš hlas a sdílení.
Sháníte dárky, které dělají radost dvakrát? Chcete se dozvědět více o našich projektech a možnostech pomoci v Keni? Rádi se s Vámi během listopadu a prosince potkáme na těchto místech:
26.11. – Ladies Night, Praha 9 - Klánovice
18:00-20:30 Klánovické vánoční tržiště
20:30-20:45 Módní přehlídka, Tombola
20:45-21:00 Bohatá tombola plná krásných vánočních dárků
21:00 Promítání komedie Bez kalhot
KC Nová Beseda, Slavětínská 120, Praha 9 - Klánovice, kcnovabeseda.cz/program/dalsi-akce/ladies-night1/
28.-29.11.2015 – Festival Kolem Světa, Praha 5
přednášky, filmová projekce, doprovodný program
Národní dům na Smíchově, Náměstí 14. října 16, Praha 5, www.kolemsveta.cz
2.12.2015 – kavárna KAABA, Praha 2
Během celého dne můžete ochutnat kávu a čaj z Keni a také si nakoupit dárky férového obchůdku. Od 16 - 19 hod. proběhne povídání o našich projektech.
Kavárna KAABA, Mánesova 20, Praha 2, www.kaaba.cz
12.12.2015 – Winter Market Parklane
Vánoční trh v areálu naší partnerské mezinárodní školy Parklane.
Parklane, Valdštejnská 151, Praha 1
Výrobky jsou nakoupeny přímo od keňských výrobců, tzn. bez prostředníků. 100% výdělku podpoří děti z komunitního centra Ostrov Naděje v Keni.
Těšíme se na setkání.
Vánoční trh v areálu naší partnerské mezinárodní školy Parklane.
Parklane, Valdštejnská 151, Praha 1.
Propagační a prodejní akce s Centrem Narovinu.
Výrobky jsou nakoupeny přímo od keňských výrobců, tzn. bez prostředníků. 100% výdělku podpoří děti z komunitního centra Ostrov Naděje v Keni.
Těšíme se na setkání.
Centrum Narovinu – Sokolská 32, Praha 2.
Hledáme nové lidi pro náš tým dobrovolníků, především koordinátory projektu „Adopce afrických dětí“ a “Komunitní centrum Ostrov Naděje”, překladatele do AJ, dobrovolníky na zajištění výstav a propagaci projektů, zpracování videí, administrativní výpomoc, specialisty na propagaci na internet…
Dozvíš se zajímavé informace z oblasti rozvojové spolupráce a o projektech, které kladou důraz na trvalou udržitelnost a aktivní přístup při práci s místními komunitami, mají citlivý přístup ke kulturním odlišnostem a respekt k různorodosti. Seminář probíhá aktivní formou.
Kurz vede Dana Feminová – zakladatelka a ředitelka Centra Narovinu.
Přihlášky a dotazy: dana.feminova@adopceafrika.cz – mobil: 777 711 911
Centrum Narovinu – Sokolská 32, Praha 2.
Hledáme nové lidi pro náš tým dobrovolníků, především koordinátory projektu „Adopce afrických dětí“ a “Komunitní centrum Ostrov Naděje”, překladatele do AJ, dobrovolníky na zajištění výstav a propagaci projektů, zpracování videí, administrativní výpomoc, specialisty na propagaci na internet…
Dozvíš se zajímavé informace z oblasti rozvojové spolupráce a o projektech, které kladou důraz na trvalou udržitelnost a aktivní přístup při práci s místními komunitami, mají citlivý přístup ke kulturním odlišnostem a respekt k různorodosti. Seminář probíhá aktivní formou.
Kurz vede Dana Feminová – zakladatelka a ředitelka Centra Narovinu.
Přihlášky a dotazy: dana.feminova@adopceafrika.cz – mobil: 777 711 911
Nastupte s námi do Mírové tramvaje T3 a pojeďte spolu s námi diskutovat o horkých tématech dnešních dní. Zahrají vám domácí i zahraniční djs, ochutnejte fair trade občerstvení a na závěr se s námi staňte účastníky hudebního happeningu.
Jízda se koná na Mezinárodní den míru 21.9. 2015. Jejím smyslem je podpořit hledání mírových a nenásilných řešení v konfliktních situacích a vyjádřit solidaritu s lidmi, kteří kvůli občanským válkám a nezdařeným invazím opouští své země a hledají bezpečí.
Akce je první z připravovaných aktivit v rámci kampaně Česko proti chudobě, která se zapojila do celosvětové sítě Action/2015.
Více informací zde.
Čtvrtek 17.9., Praha, Kampa.
Centrum Narovinu doplní program od 16:30 do 18 hod. rozvojovými workshopy pro děti i dospělé.
A k zakoupení budou také výrobky z Keni z našeho férového obchůdku. Těšíme se na Kampě... Přijďte se dobře pobavit u skvělé muziky, ochutnat jídla z mnoha zemí a dozvědět se, kde a jak Česká republika pomáhá v rámci zahraniční rozvojové pomoci.
Nestihnete na akci dorazit? V termínu 14.9. – 24.9. pro Vás bude v pražském parku Kampa instalována výstava o české rozvojové spolupráci.
Více informací zde.
Chcete darovat svým zaměstnancům, firemním partnerům či blízkým dárky, které jim udělají radost a zároveň podpoří projekty v Keni? Darujte dárkové balíčky Centra Narovinu. 100% výdělku podpoří přímo děti z Ostrova Naděje na Rusinga Island v Keni.
Konkrétně bude použit na dokončení (vybavení ubytoven, tříd, laboratoří a kuchyně) a provoz střední školy, která začne fungovat od ledna 2016.
Toto komunitní centrum má mateřskou školku, základní školu, sirotčinec a zdravotní středisko, které se stará každý den už o více něž 400 potřebných dětí a 10 000 pacientů komunity ostrova Rusinga Island.
» Více informací o projektu
» Video o projektu
» Fotky z projektu
Nabízíme balíčky v různých hodnotách i provedení. Od menší varianty v celofánovém sáčku až po větší dárkové balíčky v papírových krabicích nebo košících vystlaných dřevitou vlnou.
Balíček obsahuje férovou kávu a čaj z Keni, které jsou dovezeny bez prostředníků od přímých výrobců. A také mastkové zvířátko, které pochází z výrobní dílny Ostrova Naděje na Rusinga Island v Keni a podporuje tak soběstačnost projektu, který se stará každý den už o více něž 400 potřebných dětí a 10 000 pacientů komunity ostrova.
Férová káva je velice kvalitní 100% arabica. Keňská káva je obecně považována za jednu z nejkvalitnějších. Tato má klasifikaci AA, tj. nejvyšší možný stupeň v certifikaci Coffee Board of Kenya. Pochází z oblasti Mount Kenya, kde se pěstuje v nadmořské výšce 1 700 m. Jemné pražení dává vyniknout silnému aroma, v němž se odráží divokost Afriky, a specifické, lahodné chuti s nádechem třešní a mandlí. Férový čaj z Keni je kvalitní černý čaj, který se pěstuje v čajových zahradách horských oblastí v okolí Nairobi. Díky ideálním klimatickým podmínkám, v nichž roste, je obecně pokládán za jeden z nejkvalitnějších na světě. Jeho silné, velmi příjemné aroma a lahodnou chuť výborně doplní citrón, med či mléko.
Samozřejmě rádi připravíme další balíčky přímo na míru podle vašich představ – do balíčku můžeme přidat různé mastkové výrobky – mističky či dárkové certifikáty v různých hodnotách od 100,- Kč podporujících zdraví, vzdělání či děti z komunitního centra Ostrov Naděje (více informací zde). A také různě velká balení kávy a čaje – 100 g, 250 g nebo 500 g.
Neváhejte nás kontaktovat.
Centrum Narovinu, Simona Heřtusová, mobil 608 301 270, simona.hertusova@adopceafrika.cz
1A / Dárková krabice Káva, čaj, soška v hodnotě 490,- Kč
Obsahuje férovou keňskou kávu 200 g, čaj 200 g a zvířátko z mastku pro štěstí. Baleno v dárkové papírové krabici, zboží je vystlané dřevitou vlnou.
1B / Dárková krabice Káva a soška v hodnotě 420,- Kč
Obsahuje férovou keňskou kávu 200 g a zvířátko z mastku pro štěstí. Baleno v dárkové papírové krabici, zboží je vystlané dřevitou vlnou.
1C / Dárková krabice Čaj a soška v hodnotě 390,- Kč
Obsahuje férový keňský čaj 200 g a zvířátko z mastku pro štěstí. Baleno v dárkové papírové krabici, zboží je vystlané dřevitou vlnou .
1D / Dárkový košík Káva, čaj, soška v hodnotě 490,- Kč
Obsahuje férovou keňskou kávu 200 g, čaj 200 g a zvířátko z mastku pro štěstí. Baleno v dárkové papírové krabici, zboží je vystlané dřevitou vlnou.
2A / Dárkový balíček v celofánu - Káva, čaj, soška v hodnotě 420,- Kč
Obsahuje férovou keňskou kávu 200 g, čaj 200 g a zvířátko z mastku pro štěstí. Baleno v celofánovém sáčku.
2B / Dárkový balíček v celofánu - Káva a soška v hodnotě 320,- Kč
Obsahuje férovou keňskou kávu 200 g a zvířátko z mastku pro štěstí. Baleno v celofánovém sáčku.
2C / Dárkový balíček v celofánu - Čaj a soška v hodnotě 270,- Kč
Obsahuje férový keňský čaj 200 g a zvířátko z mastku pro štěstí. Baleno v celofánovém sáčku.
2D / Dárkový balíček celofán + dřevitá vlna - Káva, čaj, soška v hodnotě 440,- Kč
Obsahuje férovou keňskou kávu 200 g, čaj 200 g a zvířátko z mastku pro štěstí. Baleno v celofánovém sáčku, zboží je vystlané dřevitou vlnou.
Když mě Lenka Čapková, po mé cestě do Keni, požádala o napsání článku do bulletinu Centra Narovinu, nevěděl jsem, jak článek pojmout. Říkal jsem si, že nikoho nebude zajímat, která místa jsem navštívil a jaké mám z cesty dojmy. V Keni jsem si pro sebe psal cestovní deník a tak mě pak napadlo napsat o dětech a školách, které jsem viděl.
Svoji cestu jsem pojal čistě jako soukromou cestu za mou podporovanou adoptivní dcerou. Netušil jsem, že při návštěvách dalších škol v Nairobi a Rusinga Island budu tak trochu fungovat jako oficiální vyslanec neziskové organizace Centrum Narovinu, pro kterou pracuji jako dobrovolný koordinátor.
Začnu návštěvou moji adoptivní dcery Diany Nyambury Wakhome, která je ve 4. ročníku střední dívčí katolické školy. Škola, i když je deklarována se sídlem v Nairobi, byla vzdálena tři a půl hodiny cesty autem od Nairobi. Návštěva byla neohlášena, ale měl jsem štěstí, že v momentě mého příjezdu měly studentky přestávku. Setkání s mou svěřenkyní trvalo pouhých 10 – 15 minut. Když se jí řidič, který mě vezl (mimochodem byl to bývalý student z projektu Adopce afrických dětí), zeptal, zda má radost z mé návštěvy, prohlásila, že radostí by skákala. Já bych to udělal také, i když vzhledem k mému věku si nejsem jistý, zda by se mi to podařilo. O týden později jsem měl možnost navštívit celou rodinu a mám z toho velice silný emocionální dojem. I při své chudobě mi připravili dobrý oběd a všichni, včetně mě, měli obrovskou radost. Bylo to vidět na očích a na celkovém chování vůči mně. Musím podotknout, že já jsem byl také velmi dojat.
Měl jsem možnost navštívit také školu Ngando Praparatory School u Nairobi, kde mě ředitelka paní Sophia Barongo předvedla před všemi třídami. Zde začalo moje fungování něco jako polooficiálního představitele organizace Centrum Narovinu. Když mě v každé třídě představila, musel jsem dětem také něco říct já. Atmosféra byla vynikající a neopakovatelná.
Něco podobného se přihodilo také během návštěvy školy na Rusinga Island. Nečekal jsem, že se celá škola seřadí, jeden z učitelů mě bude představovat, budu pronášet oficiální řeč a rozdávat dětem sladkosti, které jsem jim přivezl. Po dobu mého 3 denního pobytu jsme si odpoledne s dětmi hráli. Na jejich výrazu v obličeji bylo vidět, že jsou velmi šťastné. Já jsem byl šťastný také. Úplně mě „dostal“ poslední večer, kdy děti na moji „počest“ zpívaly a tancovaly a nakonec se přidali všichni dospěli včetně mě. Musím se přiznat, že jsem byl hodně dojatý.
Závěrem bych chtěl říct, že děti i přes všechny nelehké podmínky, které mají, jsou velmi šťastné, že jim adoptivní rodiče umožňují chodit do školy. Mají velice rádi svoji školu, učitelé a v neposlední řadě své sponzory. Tato cesta mi umožnila poznat hodně přátel z černého kontinentu, speciálně z Keni, se kterými budu i v budoucnosti v kontaktu a které doufám uvidím osobně alespoň ještě jednou v Keni nebo v Praze.
Ještě bych chtěl poděkovat paní ředitelce Daně Feminové, která mi cestu předjednala a umožnila mi kontakty s kanceláří partnerské organizace Centrum Narovinu v Keni.
» Fotogalerii z cesty si můžete prohlédnout zde.
Ljuben Nunev
Jak jsme slíbili v tištěném červnovém bulletinu, kde byla zveřejněna zkrácená verze, přinášíme nyní celý rozhovor s Kenem Okongo, ředitelem Centra Narovinu v Keni, pořízený během jeho červnové návštěvy České republiky.
Máš rád svoji práci?
Člověk nemůže přes deset let dělat něco, co ho nebaví. Moje práce mě vždycky bavila. Dává mi možnost být v kontaktu s realitou současné společnosti.
Jak vypadá tvůj normální den?
Nejsem si jistý, jak moc „normální“ můj normální den je. Některé dny trávím v kanceláři, kde obvykle bývám od 8.30 do 17.30 nebo do 18 h, záleží na tom, co je zrovna potřeba udělat. Vyřizuji platby, setkávám se s lidmi, kteří ke mně v některých komplikovanějších případech přicházejí pro radu a pro pomoc, a řeším aktuální právní otázky spojené s činností organizace. A pak jsou dny, kdy jezdím do terénu, dohlížím na naše projekty a navštěvuji rodiny.
Jaký je tvůj názor na program adopcí na dálku?
Pro mě je program adopcí projektem osobním, něčím, co svým vlastním způsobem mění život člověka. Podle mého názoru se v těchto typech projektů velkou měrou odráží selhání systému (politického a vládního) a touha lidí tento systém změnit. Vytvářejí se vazby mezi rodinami v Africe a v Evropě, které jdou daleko nad rámec finanční podpory. Zatímco dárci projevují své přirozené lidské cítění a potřebu pomoci těm, kdo jsou v nouzi, příjemci získávají pocit, že někde daleko je přítel, který se o ně zajímá a má je rád.
Jsi velmi zaměstnaný člověk. Jak se ti daří spojovat práci a rodinu?
V dnešní společnosti jdou život a pracovní vytíženost ruku v ruce. Mám manželku a dva syny, docela dobře se mi ale povedlo rozdělit svůj čas mezi ně a práci, ani jedna strana si nestěžuje. Obojí se mi daří nějak skloubit, přestože je moje práce občas hodně hektická.
Jak vidíš budoucnost programu?
Hmm... na to není snadné odpovědět. Děti, které podporujeme, jsou velice chudé, některé dokonce nemají ani rodinu a my se jim snažíme najít střechu nad hlavou. Pro mě je ideální budoucnost ta, v níž už náš projekt nebude potřeba. To znamená, že bude existovat společnost, která všem bez rozdílu umožní přístup k základním životním potřebám jako je vzdělání, zdravotní péče, bydlení a jídlo. To by byla z hlediska našeho projektu dobrá budoucnost. V téhle chvíli je ale praktičtější uvažovat o tom, čemu já říkám budoucnost „zlá“. Pomoc potřebuje stále více dětí, takže kdykoli se nám naskytne možnost zařadit do programu adopcí nějaké další, je pro nás čím dál těžší rozhodnout, které z nich to bude.
Jsi s námi od úplných počátků. Jak na ně vzpomínáš? Proč a jak ses rozhodl stát se členem naší organizace?
V roce 2001 jsem studoval na univerzitě. Jednoho dne, bylo okolo poledne, jsem odcházel na oběd a u brány stály dvě sympatické bílé dámy, které oslovovaly studenty. No a já a můj kamarád Ben, který byl se mnou, jsme se s nimi dali do řeči. Dámy se představily jako Dana a Simona a pozvaly nás na setkání, jehož náplní byla činnost Humanistického hnutí. O projektech se tehdy příliš nehovořilo. Spolu s Humanistickým hnutím jsme začali budovat síť a v roce 2003 se dostala do popředí myšlenka projektů.
V té době už jsem měl univerzitní studium za sebou a začal s organizací projektu na svém rodném ostrově Rusinga. Roku 2005 už bylo jasné, že projektů bude víc. Projekt adopcí na dálku se rozvíjel jako první. Začali jsme uvažovat o tom, že by bylo dobré mít pár lidí, kteří by pomáhali koordinovat síť dobrovolníků. Dana a dobrovolníci v Keni Benovi a mně navrhli, abychom se toho ujali. Tak jsem se stal členem organizace.
Jsi v kontaktu se studenty z programu adopcí na dálku, kteří již dokončili školu? Pomohl jim program?
Děti v Keni obvykle chodí tři roky do školky, osm let na základní školu, čtyři roky na střední a pak tři nebo čtyři roky na univerzitu. Když jsme začínali, většina dětí byla velmi malá a zahajovala školní docházku. To znamená, že dnes máme mnoho studentů, kteří končí univerzitu. Máme ale i takové, které v době, kdy byly do programu zařazeny, už chodily na základní školu, takže nyní již školu dokončily a pracují, anebo si hledají práci. Natočili jsme pár videí, abychom tyto případy zdokumentovali. Mnozí ze studentů, kteří úspěšně vystudují, dovedou svůj život změnit k lepšímu.
Za všechny bych uvedl Daniela Opondo (v adopci pod č. 5051). Zařadil jsem ho do programu, když mu bylo 10 let. Tehdy ještě neuměl dobře číst a psát, protože do školy většinou nechodil. Školní výsledky neměl moc dobré, hodně mu ale záleželo na tom, aby se jeho život zlepšil. Po ukončení střední školy začal studovat na univerzitě sociální práci a komunitní rozvoj. Teď pracuje na částečný úvazek pro neziskovou organizaci a zároveň pro nás jako dobrovolník. Je pro mě až dojemné sledovat, jak dobře si vede a jak sebejistě hovoří anglicky. Proto mohu s jistotou říct: ano, program adopcí mění život mnoha lidem v Keni.
Naše organizace stojí hlavně na práci dobrovolníků. Mohl bys nám říct něco o týmu koordinátorů v Keni? Jak funguje a kolik lidí ho tvoří?
Práce s dobrovolníky je u nás organizována více méně stejným způsobem jako u vás v České republice. Máme tým čtrnácti dobrovolníků rozmístěných po celé zemi (v současné době nepůsobíme pouze na severu). Koordinátoři jsou v kontaktu se všemi rodinami ve svém okolí. Koordinátorům pomáhají ještě místní týmy dobrovolníků složené ze dvou až pěti lidí podle počtu dětí ve skupině. V kanceláři v Nairobi pracují na plný úvazek čtyři zaměstnanci. Ti jsou v přímém spojení s koordinátory, se kterými řeší problémy týkající se projektů. Koordinátoři a jejich týmy se starají o záležitosti spojené s programem adopcí, jsou v osobním kontaktu s rodinami a pak informují kancelář.
Náklady na dopravu a komunikaci jim hradíme. Všichni koordinátoři se nejméně dvakrát do roka scházejí. Jednoho z těchto setkání se obvykle účastní i Dana, pokud dostaneme včas zprávu, že se chystá do Keni. Hovoříme o výsledcích naší práce a úkolech do budoucna. Setkání v závěru roku využíváme rovněž k tomu, abychom projednali finanční otázky na příští rok a naplánovali další kroky. Také hodnotíme ostatní projekty, které běží na různých místech země.
Jaký máš názor na návštěvy adoptivních rodičů v Keni, při kterých se setkávají s dětmi?
Z mého pohledu tyto návštěvy naši organizaci posilují. Nevím, zda v Keni nyní existuje ještě další nezisková organizace, která sponzorům umožňuje navštívit adoptované dítě, ale když jsme začínali, byli jsme jediní. Návštěvy posouvají kontakt s dítětem za hranice finanční pomoci. Pro sponzory je to zkušenost, kterou nelze zprostředkovat skrze fotografie, dopisy ani videa. Zažil jsem situaci, kdy se adoptivní rodič po setkání citově zhroutil. Děti a jejich rodiny v Keni tyto návštěvy stmelují. Sponzor se stává členem rodiny, kterému mohou důvěřovat a s nímž mohou sdílet rodinné záležitosti.
Nám, koordinátorům projektu, tato setkání pomáhají odbourávat pochybnosti a vzájemnou nedůvěru obou stran. Někdy vzniká trochu problém tam, kde žije mnoho rodin na jednom místě. Když totiž některou z nich sponzor navštíví, ostatní se začnou ptát, proč nepřijel i ten jejich, občas se dokonce domnívají, že o tom, který adoptivní rodič do Keni přijede, rozhoduje naše kancelář. Obecně mohu ale tyto návštěvy jen doporučit.
Co si myslíš o dopisech a balíčcích, které adoptivní rodiče posílají dětem? Je jejich vliv positivní nebo spíše negativní, protože ne všechny děti je od svých sponzorů dostávají?
Dopisy a balíčky také posilují spojení mezi dítětem a sponzorem a na ty, kteří je dostávají, mají určitě pozitivní dopad. Jsou to často jediné dopisy, které rodina kdy dostane. Je pravda, že na začátku jsme měli potíže s rodinami, které balíček nedostaly, některé dokonce obviňovaly koordinátory, že jim balíčky nepředávají, protože se domnívaly, že je dostávají všechny děti a koordinátoři si některé nechávají pro sebe. Pro nás je to navíc administrativně dost náročná záležitost.
Někdy sponzoři posílají opravdu velké balíky, za které musíme platit poplatky, což je pro nás poměrně nákladné. Rovněž si myslím, že by měl být stanoven maximální počet balíčků, které mohou adoptivní rodiče dětem posílat. Původně jsme navrhovali nanejvýš tři ročně, tzn. jeden balíček v každém trimestru. Doporučujeme také posílat menší balíčky, které snadno projdou celní kontrolou. V případě oblečení, bot a podobně je lepší, když sponzor pošle peníze a my je koupíme v Keni. Je to snazší a levnější.
Chtěl bys něco vzkázat adoptivním rodičům a ostatním lidem, kteří nám pomáhají?
Rád bych využil této příležitost a jménem těch, jimž se prostřednictvím našich projektů v Keni dostává podpory, poděkoval všem, kteří nám pomáhají. Skláním se před lidmi, kteří nikdy nebyli v Africe a možná ji ani nemají v plánu navštívit, a přesto podporují děti v Keni. Neznají je, nemusí to dělat, někde uvnitř ale cítí potřebu těmto chudým dětem pomáhat. Považuji to za obrovský projev humanity. Děkujeme všem za trpělivost a pochopení, protože úkoly, s nimiž se potýkáme, jsou obtížné a každý případ, který řešíme, je jedinečný. Děkujeme vám – asanteni sana!
V čem jsou pro tebe zajímavá setkání s českými a slovenskými adoptivními rodiči?
Vždy je pro mě velice zajímavé, mohu-li se setkat se sponzory a sdílet s nimi zkušenosti. Líbí se mi, když mi kladou různé otázky – jednoduché otázky, jako například co v Keni jíme, jestli slavíme Vánoce nebo jestli u nás máme zimu.
Nejsi v Čechách poprvé. Těšil ses na něco?
Nejvíc jsem se těšil, že zase uvidím přátele, které zde za ty roky, co sem jezdím, mám, a také na guláš s knedlíky, mé nejoblíbenější české jídlo. Velmi rád mám i setkání ve školách, když se mě děti vyptávají na Afriku a mluví o tom, jak si ji představují.
Naposledy jsi u nás byl před třemi lety. Všiml sis nějakých změn?
Jsem si jistý, že se zde odehrálo mnoho změn, pro mě je nicméně velmi obtížné je zaznamenat. Čechy jsou rozvinutou zemí, a už když jsem sem přijel poprvé, byly tady dobré silnice, v domech elektřina a voda, dobrá dopravní síť. Tohle všechno tu tedy už bylo, když jsem sem začal jezdit. Jiné je to pro Danu a ostatní přátele, kteří v posledních 12 letech jezdí do Keni. Ti si mohou lépe a snadno všimnout změn, které tam probíhají.
Tenkrát například do mé vesnice na ostrově Rusinga nevedla žádná silnice. Dojet tam z Nairobi trvalo dva dny. Nyní silnici máme. Sice ještě ne úplně hotovou, ale už téměř hotovou. Cesta teď trvá 12 hodin. Tehdy nikdo ani nepomyslel na to, že by tam kdy mohla být zavedena elektřina. Nyní máme na ostrově elektrické sloupy a brzy budeme mít i elektřinu. Chci tím říct, že v rozvojových zemích jsou změny mnohem víc vidět než v zemích rozvinutých.
Umíš nějaká česká slova?
Ano, umím pár užitečných slov: „dobré ráno“, „miláček“, „dobrou noc“, „na zdraví“, „pivo“, „dobrou chuť“, „dej mi pusu“, „děkuji“. A hodně dalších. A dovedu z nich i tvořit věty: „Dobré ráno, miláček.“
V červnu oslavilo Centrum Narovinu 20 let od svého založení a při té příležitosti byl uspořádán dvoudenní multikulturní festival s opravdu bohatým programem.
Ještě jednou děkujeme všem organizacím za jejich workshopy a příspěvky do besed. Všem účinkujícím, kteří zpříjemnili atmosféru multikulturními vystoupeními a workshopy. Všichni podpořili naši činnost a festival bez jakéhokoliv nároku na honorář.
Organizacím a firmám, kteří připravili výborné občerstvení nebo nám darovali ceny do tomboly. Novinářům a moderátorům, kteří nám pomohli s propagací a dali o nás a festivalu vědět. Všem sponzorům, kteří nám poskytli zázemí a své služby, aby se festival mohl uskutečnit. A především všem dobrovolníkům, kteří byli přítomni a pomohli nám zajistit jeho pohodový průběh. Podařila se nám krásná oslava, děkujeme, že jste u toho byli s námi a těšíme se na další společné roky.
Vaše Centrum Narovinu
Jedná se o náš svět, naši důstojnost, naši budoucnost...
Evropský rok pro rozvoj není určen jen mezinárodnímu společenství, ale každému z nás! Společně můžeme vymýtit chudobu a pomoci těm, kdo naši pomoc nejvíce potřebují.
Zúčastněte se různých akcí v zemích EU, přečtěte si novinky a aktuální informace na oficiálních internetových stránkách věnovaných kampani, zapojte se do diskuse na Twitteru (# EYD 2015) a vyjádřete svůj názor na Facebooku.
Podělte se na sociálních sítích o své příběhy a příspěvky a kontaktujte naše partnery a organizace, abyste se dozvěděli, jak se můžete zapojit.
Propagujte Evropský rok pro rozvoj! Můžete použit oficiální informační a komunikační materiály kampaně nebo kontaktujte EYD2015@mcgroup.com.
Více informací na europa.eu/eyd2015/cs
Na konci srpna odjede do Keni kontejner se sbírkou věcí pro komunitní centrum Ostrov Naděje. Sbíráme především tyto věci, které můžete nosit či posílat do kanceláře Centra Narovinu (Sokolská 32, Praha 2; v pracovní dny od 9 do 17 hod. nebo dle domluvy...):
1) KNIHY V ANGLIČTINĚ pro děti i dospělé v tištěné i elektronické podobě pro nově postavenou knihovnu
2) POČÍTAČE pro počítačovou učebnu, střední školu i administrativní zázemí celého centra (vhodné jsou i starší použité a funkční počítače a příslušenství)
3) UČEBNÍ POMŮCKY (vybavení laboratoře na fyziku, chemii, biologii, výukové plakáty, mapy, montesorri pomůcky, kalkulačky)
4) PSACÍ A VÝTVARNÉ POTŘEBY (tužky, propisky, pastelky, křídy, fixy, vodovky, barevné papíry, sešity, papíry, nůžky, pravítka,…)
5) PRO SIROTČINEC - hry, sportovní náčiní, hračky, …
6) PRO MATEŘSKOU ŠKOLKU - venkovní dětské hřiště (prolézačky, houpačky, trampolíny, kolotoče...)
7) PRO ŘEMESLNOU DÍLNU – šicí stroje
8) DALŠÍ – využijí se např. i digitální fotoaparáty, atd.
Děkujeme za pomoc a přejeme krásné letní dny.
10. ročník setkání věnovaného Africe
ZOO Jihlava
Zveme Vás do jihlavské ZOO na setkání s Afrikou. V neděli 30. srpna od 11:45 do 12:45 obohatíme program přednáškou na téma Žena a Afrika, kde budeme sdílet naše zkušenosti z africké Keni. Pro děti jsou po celý den připraveny workshopy s africkou tématikou, pro dospělé kvízy a tradičně bude možné zakupit keňské výrobky z našeho Férového obchùdku.
Celé prázdniny pomáhá Zoo Jihlava také sbírce knih v anglickém jazyce, knihy můžete nosit až do 30. srpna na pokladny ZOO Jihlava.
Více informací na stránkách ZOO Jihlava.
Těšíme se na setkání.
Přijďte se podívat na zajímavého a jedinečného „průvodce“ našeho kašpárka Pimprlete, kterého pro našeho cestovatele vytvořily děti z českých škol v zahraničí i v ČR. Výstava , na půdě Muzea loutek v Plzni, potrvá od 7.července 2015 do 31.srpna 2015 (září a říjen na vyžádání)!
V průběhu roku 2014 a 2015 se připojilo více než 30 škol ve světě a začaly se připojovat i některé školy v ČR. Kašpárek doputoval také do naší školy Ostrov Naděje na Rusinga Island v Keni.
Více ve fotogalerii...
ZOO Dvůr Králové
Navštivte nás na festivalu Africa Live, kde budeme mít v sobotu 25.7. propagační stánek. K prodeji budou výrobky z Keni z našeho Férového obchůdku. A pro děti jsme připravili workshopy s africkou tématikou...
Workshop Oblékání afrického oblečení a život v Africe – Děti se seznámí se způsobem odívání v Keni, vyzkouší si typické africké oblečení, nošení věcí na hlavě a vázání miminek... K dispozici bude také workshop Výroba korálků – Krásné barevné šperky patří k Africe, děti si vyzkouší vyrobit korálky na náhrdelník či náramek z papíru... A kdo rád maluje, určitě ho zaujme Workshop Malování mandal – zdobení šatů afrických žen v Afrika je plná barev a vzorů... Z mandal, které děti namalují, vyzdobíme šaty afrických žen... K dispozici budou i další malovací možnosti - domalování afrického obrázku, malování zvířat, mapy Afriky nebo malování masek...
Více informací a detailní program festivalu naleznete zde.
Těšíme se na setkání.
V červenci pojede kontejner do Keni – stále můžete knihami podpořit nově postavenou knihovnu Ostrova Naděje na ostrově Rusinga Island v Keni! Sbíráme knihy v angličtině pro děti i dospělé. Přinést je můžete do Centra Narovinu (Sokolská 32, Praha 2, metro I.P. Pavlova, od pondělí do pátku od 9 do 17 hod. nebo dle domluvy...) a také na Narovinu Afrika fest 19. a 20. června (mezinárodní škola Park Lane, Valdštejnská 151, Praha 1, metro Malostranská). Předem děkujeme za Vaši podporu a pomoc.
V rámci 20. narozenin Narovinu Afrika festu proběhne v pátek 19. i sobotu 20. června narozeninová benefiční tombola. Přispějte svým dárkem, nápadům se meze nekladou a záleží opravdu na každém, co bude věnovat – lahev, květinu, knihu, čokoládu, marmeládu, ručně vyrobené věci, kamínek pro štěstí... Slosování proběhne každý den – v pátek ve 21 hod. a v sobotu v 18:30 hod. Už teď se můžete těšit na hodnotné dárky i drobnosti pro radost. Výtěžek podpoří děti z Ostrova Naděje na Rusinga Island v Keni. Těšíme se na setkání! Vaše Centrum Narovinu.
Výstavy: Centrum Narovinu Karibuni Kenya – Afrika nevšedníma očima,
NaZemi Supermarket SVĚT
Pátek 19.6.2015
Program pódium
13.00 Zdeněk Vřešťál / Folk
14.00 3Gentlemani / Muzikálové písně
15.00 Miloš Vacík bubnovací workshop a TAM TAM BATUCADA
16.00 Divadlo Lampión Kladno – Pejsek a kočička
18.00 Hlasový workshop Hanka Říhová / Inspiraci hledám v písních afrických, českých lidových, blues, jazzu...
19.00 Zuzka Janiššová / Různé žánry
20.00 Artmosphere / Pomezí rocku a popu s art-rockovými prvky
20.30 Beatrice Dossah (Ghana)
21.00 Vylosování benefiční narozeninové tomboly
21.30 Monika Vaverová a skupina Firelovers / fire show
Program workshopů a besed
12 – 15 Workshopy s rozvojovou tématikou pro školy
17.00 Beseda Fair trade. Jak funguje a jaké máme zkušenosti?
19.00 Beseda Jaký je dopad adopce na dálku?
Sobota 20.6.2015
Program pódium
13.00 Lucka Mrňáková a klavírista Lukáš Lázňovský / Muzikálové árie
14.00 Lucie Černíková / Muzikálové a swingové melodie
15.00 Infinitas
16.00 TiDiTaDe / vystoupení a workshop
17.30 Projekt ŘEKY – Antonie Nyass a Luhawa Goldin z Yellow Sisters
18.30 Vylosování benefiční narozeninové tomboly
19.00 Lucie Zhory / orientální tanec a zpěv folk
19.30 Jitka Zelenková
20.30 Lucie Zhory / tanec s ohněm
Karamelky doplní sobotní program krátkými tanečními vystoupeními
Program workshopů a besed
13.00 Autentický africký šperk, přednáška a prezentace PhDr. Marie Imbrové, www.imbrova.cz
Marie Imbrová sbírá autentické africké šperky v subsaharské Africe již osmnáct let – ve své prezentaci seznámí posluchače se základní charakteristikou afrického šperku, užitými materiály, kvalitou a faktory určujících jeho cenu.
15.00 Promítání filmu B´ella (Malawi, 2014, 106 min) a diskuse s Terezou Mirovičovou z organizace boNGO Worldwide.
B’ella je sedmnáctiletá dívka, žijící se svou rodinou v Chazundě, předměstské čtvrti města Blantyre v Malawi. Stejně jako ostatní dívky jejího věku řeší problémy se spolužáky, první lásku i vlastní budoucnost. Režisér natočil snímek v improvizovaných podmínkách a převážně s neherci, jejichž bezprostřední projev dodává snímku obrovskou svěžest a energii.
17.00 Beseda Situace se zdravotní péčí v Keni a jak efektivně pomáhat?
MUDr. Marie Langová a MUDr. Zuzana Fajkusová – lékařky s dlouholetou zkušeností z různých afrických zemí a koordinátorky projektu kliniky v Keni
19.00 Beseda Projekty které pomáhají. Jak poznat dobrý – udržitelný a smysluplný projekt? Charakteristiky úspěšných projektů.
Vážení a milí adoptivní rodiče,
rádi bychom Vás pozvali na 3 jedinečná setkání s panem Kenem Okongo – ředitelem naší keňské kanceláře, který stál u zrodu Centra Narovinu v Keni a také dvou stěžejních projektů Adopce afrických dětí – projektu pomoci na dálku a Ostrova Naděje na Rusinga Island v Keni.
Přijďte se seznámit s člověkem, který zná mnoho dětí z programu Adopcí osobně a podělí se s vámi nejen o jejich příběhy, ale také bude povídat o životě v Keni a o všem, co Vás bude zajímat.
• 9.6.2015, od 18:00, BRNO – KLUB CESTOVATELŮ
Klub cestovatelů, Veleslavínova 14 (15m od zastávky Jungmannova), Brno - Královo Pole
• 10.6.2015, o 18:00, BRATISLAVA – CAFE LUXOR
Cafe Luxor v pasáži Luxor, Gröslingova 5, 81102 Bratislava - Stare Mesto
• 19. – 20.6.2015, PRAHA – NAROVINU AFRIKA FEST
Park Lane, Valdštejnská 151, Praha 1 – metro Malostranská
Ken Okongo se v rámci festivalu zúčastní besed, kde bude s dalšími odborníky diskutovat na téma:
„Jaký je dopad adopce na dálku?“ a „Projekty které pomáhají. Jak poznat dobrý – udržitelný a smysluplný projekt? Charakteristiky úspěšných projektů.“ Ken bude přítomný během celého festivalu a rád odpoví na Vaše dotazy.
Podrobný program festivalu již brzy na našich stránkách.
Těšíme se na setkání s Vámi a přejeme krásný týden,
Centrum Narovinu
Ve čtvrtek 21.5. přiletí do České republiky Ken Okongo, který stál u zrodu Centra Narovinu v Keni a také dvou stěžejních projektů Adopce afrických dětí – projektu pomoci na dálku a Ostrova Naděje na Rusinga Island v Keni. V rámci svého měsíčního pobytu v České republice navštíví několik škol, které jsou zapojeny do programu Adopce na dálku nebo Partnerství mezi školami.
Zúčastní se setkání a besed s veřejností. A v neposlední řadě bude také přítomen na konferenci a oslavě 20. narozenin Centra Narovinu v rámci multikulturního Narovinu Afrika festivalu, který proběhne v pátek 19.6. a v sobotu 20.6. v Praze.
Čtvrtek 21.5. ve 13:25 hod. – přivítání a představení programu Kena Okongo v Evropě... letiště Václava Havla v Ruzyni – terminál 1
