Adoptivní rodina začala podporovat Maureen v roce 2002, kdy chodila na základní školu. Ve vzdělání ji doprovázela až do roku 2020, kdy na univerzitě v Nairobi ukončila studium oboru žurnalistika a mediální studia.
„… Bavilo mě dopisovat si s někým, kdo tvoří součást naší rodiny, a nezáleželo na tom, že má jinou barvu pleti, mluví cizím jazykem a žije v naprosto odlišné zemi. Dozvěděly jsme se o sobě navzájem i o životech v našich zemích spoustu věcí, i takových, o kterých jsem ani z hodin zeměpisu neměla tušení …“, Zuzka
„… Jsem tak vděčná za to, jak daleko jste mě a moji rodinu doprovodili během osmnácti let mého sponzorství, Slova mi nestačí k tomu, abych ti ukázala, jak moc jsem za všechno vděčná …“, Maureen
Celé příspěvky si můžete přečíst níže…
Připojíte se také? www.AdopceAfrika.cz
Zuzka
Moji rodiče si pětiletou holčičku Maureen adoptovali necelý rok předtím, než jsem se narodila. Celé moje dětství jsme si proto dělali legraci, že jsem ve skutečnosti až druhorozená.
Již od malička jsem věděla, že rnám v Keni něco jako nevlastní sestru. Ačkoliv jsem tenkrát byla příliš' malá na to, abych pochopila, jak přesně adopce na dálku funguje, věděla jsem, že si naše rodina vzala Maureen v podstatě na starosti. Věděla jsem, že díky nám může chodit školy, vybarvovat omalovánky suprovými pastelkami a nosit příjemné oblečení.
Pochopitelně jsem dříve ani z půlky nerozuměla tomu, jak moc je naše podpora pro život africké holčičky důležitá, ale již jako malá jsem si uvědomovala, že možnost chodit do školy a vzdělávat se bohužel není pro všechny děti samozřejmá.
Když jsem ještě chodila na základní školu, bavilo mě prohlížet si fotky, které nám Maureen posílala spolu s dopisy, a udivovat se tomu, jak jsou lidé na druhé straně světa jiní. Na její pozdravy v dopisech jsem nejdříve odpovídala namalovanými obrázky a později se pokoušela klopýtavou angličtinou v pár větách vyprávět o naši rodině, než jsem byla schopná napsat celostránkový dopis, na který jsem většinou dostala ještě delší odpověď.
Bavilo mě dopisovat si s někým, kdo tvoří součást naši rodiny, a nezáleželo na tom, že má jinou barvu pleti, mluví cizím jazykem a žije v naprosto odlišné zemi. Dozvěděly jsme se o sobě navzájem i o životech v našich zemích spoustu věci, i takových, o kterých jsem ani z hodin zeměpisu neměla tušení.
Myslím si, že adopce na dálku byla prospěšná pro obě strany. Maureen vystudovala základní, střední i vysokou školu, ke kterým by bez finanční podpory, bohužel stejně jako většina jejích vrstevníků, neměla přístup. A nás doteď u srdce hřeje pocit, že naše rodina pomohla holčičce z chudší rodiny splnit si její sny a vykročit směrem k úspěšnému životu.
Zuzka Augustová, „adoptivní sestra“, 18 let
Maureen
Ahoj, Dnes jsem dostala informaci, že moje sponzorství skončilo. A i když skončilo, jsem ráda, že jsme se viděly tváři v tvář, strávily spolu čas a také jsme se lépe poznaly. Slibuji ti, že musím letos odpromovat. Pošlu fotografie z příprav a také během promoce. Jsem tak vděčná za to, jak daleko jste mě a moji rodinu doprovodili během osmnácti let mého sponzorství, Slova mi nestačí k tomu, abych ti ukázala, jak moc jsem za všechno vděčná. Předej mé pozdravy zbytku rodiny a podékuj jim za mě za jejich podporu během osmnáctiletého sponzorství. Doufám, že zůstaneme v kontaktu,
Maureen, adoptivní dcera z Keni
