Klub přátel adopce pomohl dětem v Keni i v prvním trimestru roku 2014.
Příběh Nancy, studentky z programu Adopce afrických dětí – projektu pomoci na dálku.
Vánoční nákup potravin pro děti v programu Adopce.
Na dlouhé cestě k rozvoji, soběstačnosti a trvalé udržitelnosti – komunitní centrum Ostrov Naděje na Rusinga Island.
Kouzlo Vánoc.
Mediální kampaň Centra Narovinu.
Darujme dětem v Keni vzdělání.
Archiv aktualit
Výstava fotografií z Keni
Nákupní galerie Palladium – patro +1 (náměstí Republiky, Praha 1)
Výstava dokumentárních fotografií, které zachytili dobrovolníci z Centra Narovinu při svých cestách v rámci projektů rozvojové spolupráce.
Fotografie mapují život v nejchudších čtvrtích – slumech i na vesnicích a rozvojové projekty v Keni.
Součástí výstavy je také obchůdek typických afrických rukodělných výrobků v duchu „Fair Trade“, přijďte si vybrat krásné dárky a podpořit tím výrobce a projekty v Keni.
1
Máš chuť seznámit se s novými lidmi a kulturami a věnovat něco ze svých schopností a volného času pro něco smysluplného?
Máš chuť zapojit se do rozvojového projektu v africké Keni?
Zveme na první setkání v sobotu 1. března ve 14:00 hodin.
Centrum Narovinu, Sokolská 32, Praha 2 (metro I.P. Pavlova)
Na setkání se dozvíte detailní informace o projektu komunitního centra Ostrov Naděje na Rusinga Island v Keni a to, jak je možné se spoluúčastnit na jeho rozvoji.
Více informací: Dana Feminová, dana.feminova@adopceafrika.cz, mobil: 777 711 911
www.adopceafrika.cz
1
Vážení adoptivní rodiče, vážení příznivci a přátelé Centra Narovinu,
přejeme Vám poklidný adventní čas a do nového roku hodně zdraví, radosti a spokojenosti. Děkujeme za Vaši pomoc i podporu a těšíme se na další milá setkání v novém roce.
Tým Centra Narovinu
1
Již tradičně věnujeme konec roku mediální kampani – letos jsme se zaměřili jen na jedno téma a tím je podpora vzdělání dětí v Keni. Velikou novinkou je možnost zaslání finanční částky kartou přes platební bránu přímo z našich stránek. Děkujeme Vám za podporu a pomoc.
V mediální kampani nás podpořili TV opravdu charitativními cenami a tak jsou spoty k vidění na TV Prima, Barrandov, Metropol i Regionální TV. Děkujeme a vážíme si podpory i dalších internetových a regionálních TV, spoty běží napříč celou naší republikou. Velkou ochotu a podporu projevila také rádia a tak spoty na téma vzdělání můžete slyšet i v několika rádiích.
Viděli jste, slyšeli jste? Líbí se Vám naše projekty? Podpořte nás! Například u charitativní kampaně rádia Applaus, kde můžeme získat spoty zdarma i během ledna.
» Zaslání finanční částky kartou přes platební bránu
» Děkujeme za podporu
1
Do fotogalerie a videí byla přidána nová videa a fotografie z podzimní cesty do Keni... Podívejte se. Více informací z této cesty a novinek z projektů najdete v lednovém tištěném bulletinu.
1
Ve čtvrtek 7.11.2013 od 15 do 19 hod. proběhla v Praze v Letohrádku Kinských benefiční akce ve spolupráci s Rádiem Junior Českého rozhlasu.
Celé odpoledne se neslo ve velmi milé atmosféře. Děti a studenti si vyzkoušeli několik workshopů s africkou tématikou, dospělí diskutovali o současné situaci v Africe, rozvojových projektech a shlédli nejnovejší videa dokumentující pokroky našich projektů.
Na akci byli přítomni například studenti s paní učitelkou základní školy z Berouna, kteří jsou zapojeni do projektu Adopce afrických dětí – projektu pomoci na dálku již několik let i adoptivní rodiče z Liberce, kteří se letos v srpnu vypravili do Keni a svoji adoptovanou dceru tam osobně navštívili.
Výtěžek z akce byl věnován dětem z Komunitního centra Ostrov Naděje na Rusinga Island, konkrétně sháníme potřebné finance na opravu budovy jídelny, která je v havarijním stavu. A tak do fondu na opravu přispěla tato akce krásnými 6. 780,- Kč. Během celého odpoledne bylo možné zakoupit si vítězné práce dětí z mezinárodní výtvarné soutěže Rádia Junior Českého rozhlasu Malujeme po síti a tak se krásná dětská dílka prodala za 3 380,- Kč. Od 18 hod. probíhala benefiční aukce pod patronací herečky Jitky Ježkové, která je také zapojena do programu Adopce afrických dětí – projektu pomoci na dálku a již několik let podporuje vzdělání chlapce Collinse v Keni. Do aukce se dostala ta nejkrásnější díla a prodala se za 3 400,- Kč. Fotografie dokazují, že radost byla opravdu veliká.
Kdo se nestihl do Prahy vypravit, nemusí zoufat. Pár krásných děl je ještě stále k dispozici a my jsme se rozhodli Vám je ještě takto online nabídnout. Podpořte děti z Rusinga Island částkou 200 - 300,- Kč (+ poštovné) a udělejte si zároveň radost krásným dětským dílem.
Příspěvky je možné zaslat na účet číslo 19-1460510217 / 0100 KB, variabilní symbol 900 nebo zaplatit osobně v pražské kanceláři Centra Narovinu (Tyršova 1, Praha 2). O jaké dílo máte zájem sdělte prosím na můj e-mail a společně se také domluvíme na poslání nebo osobním vyzvednutí.
Děkujeme všem, kteří si udělali čas a tuto akci podpořili. Především však Rádiu Junior Českého rozhlasu a dětem z mezinárodní výtvarné soutěže, jejichž díla jsou opravdu nádherná a krásně symbolicky pomohla také dětem – dětem v africké Keni. A v neposlední řadě patří velké díky také všem dobrovolníkům a adoptivním rodičům Centra Narovinu, kteří nám pomáhají a jsou naší velkou oporou.
Děkujeme a těšíme se na další společná setkání.
Za Centrum Narovinu,
Simona Heřtusová
Kontakt: Simona Heřtusová, mobil 608 301 270,
simona.hertusova@adopceafrika.cz
Centrum Narovinu na Facebooku
1
Dva na sebe navazující večery v Praze: úterý 3. 12. a středa 4. 12. (17:30 - 21:00 hod).
Seminář, na který Tě zveme, Ti umožní dozvědět se vše potřebné o problémech a práci v projektech rozvojové spolupráce, důrazu na trvalou udržitelnost a aktivní přístup při práci s místními komunitami, citlivému přístupu ke kulturním odlišnostem, respektu různorodosti.
Seznámí Tě s prací koordinátora projektu „Adopce afrických dětí“, rozvojovou osvětou a výchovou “Afrika nevšedníma očima…nejen v českých školách” i komunitním centrem “Ostrov Naděje” na Rusinga Island v Keni.
Účastníci se v případě zájmu budou moci po semináři aktivně zapojit do projektů Centra Narovinu tady v ČR.
Především hledáme další zodpovědné koordinátory pro projekt „Adopce afrických dětí“, dobrovolníky na zajištění výstav a propagace projektů, pomocníky na zpracování videí a prezentací projektů v Keni, grafiky, administrativní výpomoc, specialisty na propagaci na internetu…
Kurz vede Dana Feminová – zakladatelka a předsedkyně Centra Narovinu, dlouhodobě organizující projekty v Keni a v ČR, jako je např. projekt „Adopce afrických dětí - projekt pomoci na dálku“, “Ostrov naděje”…
Informace a zápis: dana.feminova@adopceafrika.cz - mobil: 777 711 911
1
Forma práce: plný úvazek na dobu určitou – na 18 měsíců (po dobu trvání mateřské dovolené), HPP, pevná pracovní doba
Pozice: Asistentka administrativního zajištění projektu pomoci na dálku „Adopce afrických dětí“
Obor: administrativa v neziskovém sektoru - rozvojová spolupráce a výchova, dobrovolnictví
Region: Praha
Text inzerátu: Centrum Narovinu - občanské sdružení zabývající se mezinárodní rozvojovou spoluprací s Afrikou a globální rozvojovou výchovou (Adopce afrických dětí – projekt pomoci na dálku, rozvojové projekty v oblasti školství a zdravotnictví v Keni, projekt programů globální rozvojové výchovy a osvěty nejen ve školách) hledá asistentku administrativního zajištění – především pro rozvojový projekt pomoci na dálku „Adopce afrických dětí“
Náplň práce:
• administrativně-technická podpora projektů a pomoc se zajištěním chodu celé kanceláře (správa databáze projektu „Adopce afrických dětí“, vyřizování pošty, zajištění chodu recepce – poskytování informací, vyřizování telefonátů, organizace miniobchůdku v duchu fair trade...)
• koordinace dobrovolníků a brigádníků – organizace rozesílky dopisů od dětí z Keni, zajištění prezentačních akcí a programů
• komunikace s „adoptivními rodiči“ a dobrovolnými koordinátory adopcí
• komunikace s kanceláří v Nairobi a dobrovolnými koordinátory adopcí v Keni
• komunikace s veřejností a vyřizování dotazů z mailingu listů, správa profilu na Facebooku
Požadujeme:
• min. SŠ vzdělání
• dobré organizační a komunikační schopnosti
• zkušenost s administrativně-technickým vedením kanceláře
• znalost práce na PC (MS Office – především Excel na výborné úrovni, databáze, internet)
• znalost angličtiny slovem i písmem
• samostatnost, spolehlivost, systematičnost, pečlivost a zodpovědnost
• předpoklady pro práci v týmu
• ochota se učit a doplňovat si informace, zájem o rozvojovou spolupráci a Afriku
Výhodou: praxe v podobné pozici v neziskové organizaci, zkušenost v oblasti rozvojové spolupráce, příjemné vystupování, komunikativnost, pořádkumilovnost
Nabízíme:
-
Možnost přímo sledovat smysluplnost své práce
-
Práci v příjemném kolektivu lidí vyznačujících se chutí pomáhat
-
Nástupní plat 14 000,- Kč (čistého)
Vážné zájemce prosíme, aby poslali svůj strukturovaný životopis a motivační dopis nejpozději do 22.11.2013 emailem na dana.feminova@adopceafrika.cz. Osobní schůzky se zájemci budou probíhat začátkem prosince a nástup by byl od ledna 2014.
Název organizace: Centrum Narovinu, Kontakt: Dana Feminová, Adresa: Tyršova 1, Praha 2
E-mail: dana.feminova@adopceafrika.cz, WWW: www.adopceafrika.cz
Vážení adoptivní rodiče, vážení příznivci a přátelé Centra Narovinu,
rádi bychom Vás pozvali na benefiční aukci, která proběhne ve čtvrtek 7.11. od 15 do 19 hod. v Praze.
Udělejte radost sobě i svým blízkým a kupte si krásné dekorace, svícny, loutky nebo obrázky od dětí z celého světa... Vítězné práce z mezinárodní soutěže nám daroval Český rozhlas - Rádio Junior a na akci se chystá i patronka projektu Zora Jandová.
Výtěžek z akce podpoří děti z Komunitního centra Ostrov Naděje na Rusinga Island, konkrétně sháníme potřebné finance na opravu budovy jídelny, která je v havarijním stavu.
Celé odpoledne bude ve znamení workshopů s africkou tématikou, své děti vezměte určitě s sebou a Vy můžete zatím posedět v kavárně a popovídat si o projektech a zkušenostech s koordinátory Centra Narovinu nebo s "adoptivními rodiči", kteří se za dětmi do Afriky vypravili. Předsedkyně Dana Feminová se vrátila z Keni před dvěma týdny, novinek a zážitků ke sdílení je opravdu hodně.
Aukcí nás provede herečka Jitka Ježková, která je zapojena do programu Adopce afrických dětí - projektu pomoci na dálku již několik let a podporuje vzdělání chlapce Collinse v Keni.
Více informací je v přiloženém letáku, pokud se Vám akce líbí, prosíme o sdílení a poslání dál. Děkujeme.
Přejeme Vám krásně podzimní dny a budeme se těšit na setkání v Národopisném muzeu – Musaionu (Letohrádku Kinských) v Praze.
Za Centrum Narovinu,
Simona Heřtusová
1
Vážení adoptivní rodiče, vážení příznivci a přátelé Centra Narovinu,
rádi bychom Vás pozvali na benefiční aukci, která proběhne ve čtvrtek 7.11. od 15 do 19 hod. v Praze.
Udělejte radost sobě i svým blízkým a kupte si krásné dekorace, svícny, loutky nebo obrázky od dětí z celého světa...
Vítězné práce z mezinárodní soutěže nám daroval Český rozhlas - Rádio Junior a na akci se chystá i patronka projektu Zora Jandová.
Výtěžek z akce podpoří děti z Komunitního centra Ostrov Naděje na Rusinga Island, konkrétně sháníme potřebné finance na opravu budovy jídelny, která je v havarijním stavu.
Celé odpoledne bude ve znamení workshopů s africkou tématikou, své děti vezměte určitě s sebou a Vy můžete zatím posedět v kavárně a popovídat si o projektech a zkušenostech s koordinátory Centra Narovinu nebo s "adoptivními rodiči", kteří se za dětmi do Afriky vypravili. Předsedkyně Dana Feminová se vrátila z Keni před dvěma týdny, novinek a zážitků ke sdílení je opravdu hodně.
Aukcí nás provede herečka Jitka Ježková, která je zapojena do programu Adopce afrických dětí - projektu pomoci na dálku již několik let a podporuje vzdělání chlapce Collinse v Keni.
Více informací je v přiloženém letáku, pokud se Vám akce líbí, prosíme o sdílení a poslání dál. Děkujeme.
Přejeme Vám krásně podzimní dny a budeme se těšit na setkání v Národopisném muzeu – Musaionu (Letohrádku Kinských) v Praze.
Za Centrum Narovinu,
Simona Heřtusová
» Událost na Facebooku
1
Děti z Keni se již po osmé zúčastnily výtvarné soutěže Českého rozhlasu Malujeme po síti. Téma letošního ročníku bylo Nebojme se strašidel a v rámci vernisáže byly vystaveny obrázky nejen z České republiky a Keni, ale také ze Slovenska, Bulharska, Maďarska, Ruska, Indie, Indonésie a USA.
Centrum Narovinu obohatilo atmosféru vernisáže africkými workshopy a tak si děti společně s dospělými vyzkoušeli typické africké oblečení i nošení věcí na hlavě, děti malovaly africké obrázky, masky a zvířata... k vidění byly fotografie mapující život na vesnici i ve slumech hlavního města a na památku si mohl každý zakoupit keňské rukodělné výrobky, jejichž prodej podporuje keňské výrobce.
1
Aktuální informace z našich projektů a také příspěvky od vás – adoptivních rodičů a příznivců... to vše najdete v říjnovém bulletinu...
Afrika umí překvapit vždycky!
Jako už po tolikáté jsem opět v Keni kvůli našim rozvojovým projektům. Od mé první cesty do Afriky uběhlo už neuvěřitelných 13 let a já už nejsem ani schopna spočítat, kolikrát jsem tu už byla – dvacetkrát, pětadvacetkrát… Každý z těch pobytů v Keni byl jedinečný a odlišný od všech ostatních, ale začátek této cesty, byl i přesto v něčem jiný.
Tři dny před mým odjezdem zprávy o teroristickém útoku v Nairobi, telefonáty přátel jestli opravdu odlétám, spekulace o eskalaci náboženské nesnášenlivosti, rozšíření války ze Somálska do Keni, zmatené zprávy o roli Izraele v útocích v Nairobi, informace o kamarádce z Nairobi, která byla rukojmím po velmi dlouhých pět hodin a vyvázla zdravá – strach o přátele a známé v Keni…
Po několika telefonátech o situaci jsem se rozhodla odletět, ale nápadně prázdné letadlo do Nairobi mě příliš klidu nepřidalo. Je jasné, že v dnešní situaci na světě je pouhou iluzí, že v Evropě jsme ve větším bezpečí, ale přesto… Přílet na letiště v Nairobi byl jen pokračováním tohoto zvláštního pocitu neklidu a nejistoty – improvizovaný výstup z letadla na letištní plochu, kde čekali zaměstnanci letiště s cedulemi: transit, exit…, velké bílé stany s nápisem USAID až příliš připomínající uprchlické tábory, plechové stěny s ostnatým drátem zakrývající části vyhořelé budovy letiště, malý improvizovaný prostor na výdej zavazadel v rozestavěné části a východ na parkoviště…
Budova mezinárodního letiště vyhořela před asi čtyřmi měsíci a ještě není moc jasné, co se vlastně stalo. Je třeba ocenit, že improvizace v řešení nestandardních situací je v Africe mistrovskou disciplínou – letiště i bez své hlavní budovy zvládá fungovat! Dokonce mám i všechna svá zavazadla a celník, který mě zastavuje a ptá se, co vezu a jako vždy při odpovědi, že především sbírku hraček a psacích potřeb pro děti v sirotčinci na Rusinga Island si mě trochu nevěřícně prohlíží a pak hned říká, že zná Rusinga Island a ať tam moc pozdravuji - nechává mě jít. Konečně jsem v autě s Kenem a směřujeme do důvěrně známého Dagoretti Corner, kde máme kancelář a kde jsem při svém pobytu v Nairobi vždy ubytovaná.
Kancelář v Nairobi a seminář s dobrovolníky programu Adopce afrických dětí v Keni
Ráno po noci, která spíše připomínala zimní Prahu (spala jsem pod silnou dekou ve svetru a s teplými ponožkami) je venku na sluníčku skutečně teplo, takže první schůzku s kompletní nairobskou kanceláří – Kenem, Benem, Brendou a Caroline si užívám v zahradě pod palmami. Za pár hodin se snažíme prodiskutovat všechny detaily fungování projektu adopce a připravit třídenní seminář se všemi týmy dobrovolníků z celé Keni.
Po celém dni informací a diskusí všichni odcházejí a já až do noci připravuji poslední materiály - evaluační dotazníky, hry, aktivity… Přijede celkem 14 týmů z Nairobi, Mombasy, Kakamegy, Rusinga Island, Kauti … celkově asi 55 lidí. Všichni se scházíme v Limuru a kvůli různým průtahům a zpožděním při tisku materiálů a nakupování potřeb na seminář je to poprvé, kdy já jako jediný Evropan, přijíždím jako úplně poslední – tak to je po 13 letech nekonečného čekání skutečně přímo revoluce! A pak že měnit zaběhané zvyky je těžké! :o)
Přicházíme s Kenem v okamžiku, kdy jsou všichni venku na zahradě, plně zabráni do her - skupina 55 lidí z různých koutů Keni, z různých kmenů – mluvících různými jazyky, křesťané, muslimové, mladí, kteří ještě nedávno byli „adoptovanými dětmi“ společně s dámami a pány, kterým je i dost přes padesát, ti co jsou tu od úplného začátku společně s těmi, kteří se zapojili do týmu jako dobrovolníci teprve před měsícem… všichni dohromady ve veselé a hravé atmosféře jako děti.
Tahle úžasná různorodost této skupiny je velkým úspěchem těch 13 let i obrovskou nadějí pro budoucnost – ukázka, že spojení ve společném zájmu, spolupráce a respektující komunikace je možná a obohacující pro všechny. Umět si všímat toho, co nás spojuje místo toho, co nás rozděluje je umění a velká výzva dnešní společnosti. První den semináře jsme se věnovali evaluaci a díky práci ve skupinách, individuálním dotazníkům a diskusím jsme si shrnuli hlavní úspěchy, motivace, témata k řešení, problémy i otázky, které je potřeba vyjasnit.
Takže zítra nás čeká spoustu detailů z celého organizačního procesu, rozdělení zodpovědností, nastavení kanálů komunikace a spolupráce a také informace o novinkách z rozvoje dalších projektů Centra Narovinu. Ale nemohu si odpustit jednu perličku, kterou by asi málo kdo čekal v Africe – na recepci nám všem před odchodem na pokoje byly rozdány gumové lahve s teplou vodou na vyhřátí postele! Takže tak já se jezdím do Afriky ohřát!
Dana Feminová
1
V sobotu 31. srpna 2013 proběhl v rámci „rodinného festivalu Kouřimská skála 2013“ bazárek pro děti z Keni a město Kouřim.
Prodáno bylo zboží v hodnotě 3 180 Kč – 50 %, tedy částka 1 590 Kč byla věnována na povodňové konto města Kouřim a druhá polovina bude předána partnerské škole a Komunitnímu centru Ostrov Naděje na Rusinga Island v Keni.
Děkujeme dětem z českých škol za sbírku hraček a školních potřeb. A také všem, kteří v sobotu přišli a svým nákupem tuto akci podpořili.
1
Vernisáž výstavy
V důsledku červnových povodní byl v Praze uzavřen přístup do parků, včetně Kinského zahrady, kde se červnová vernisáž měla konat. Vernisáž proto byla přesunuta a nový termín je 25. září 2013 v Letohrádku Kinských v Praze.
Děti z Keni se již po osmé zúčastnily výtvarné soutěže Českého rozhlasu Malujeme po síti. Přijďte se podívat na obrázky z celého světa – České republiky, Slovenska, Bulharska, Maďarska, Ruska, Indie, Indonésie, USA a z našich partnerských škol v Keni.
Od 13 hodin je připraven bohatý program – naše organizace opět připravuje workshopy s africkou tématikou. Slavnostní zahájení výstavy začne v 15 hodin. Srdečně zveme.
Více informací na stránkách Českého rozhlasu.
1
Děkujeme všem, kteří přišli 16.8.2013 do Kutné Hory do krásných prostor Galerie GASK v jezuitské koleji na Benefiční koncert Narovinu a dobrovolným vstupným nebo zasláním daru na náš účet podpořili potřebné keňské děti ve vzdělání. Celkem se vybrala částka 13 700 Kč, která půjde na projekt Adopce na dálku.
Velké díky také patří skvělým účinkujícím a našim dobrovolníkům, kteří koncert uspořádali. Byl to opravdu vydařený kulturní zážitek.
Další informace o koncertě můžete nalézt v článku, který vyšel na stránkách Kutnohorského deníku.
1
Dobrý den,
ozývám se Vám na začátku letních prázdnin (dříve jsem to nestihla) ze Základní školy Mokrá (okres Brno-venkov). Chtěli bychom se s Vámi podělit o krásný zážitek – pro mě jeden z nejkrásnějších v tomto školním roce – a to sice z akce nazvané „Běh pro Afriku“, kterou jsme zorganizovali za účelem získání financí pro našeho adoptovaného Vincenta. Předchozí roky jsme peníze získávali díky sběru papíru; letos kolegyni napadlo, že zkusíme Vincentovi peníze „vyběhat“. Sehnala tedy sponzory v místě naší školy, udělaly se plakáty a šlo se na věc.
Pro mě to byl krásný zážitek proto, protože předpověď počasí byla velmi špatná a od rána až do 14 hodin jsme vážně uvažovaly o zrušení celé akce, nebo přesunutí na příští týden. Před začátkem akce (14.00 hodin) se strhla neuvěřitelná bouřka s obrovskými kroupami a my jsme narychlo museli všechno přenést zvenku dovnitř, přičemž spoustu věcí se zachránit nestihlo a museli jsme je nechat napospas dešti... S kolegyní jsme potom asi 10 minut stály a dívaly se na tu spoušť a vymýšlely plán, jak akci zrušit. Jenže najednou na hřiště vtrhla skupinka dětí v pláštěnkách nebo s deštníky a prostě začali běhat... A v tu chvíli už jsme nic nemuseli rozhodovat, jednoduše: „akce začala“. Po asi půl hodině přišla ještě jedna přeháňka, ale hned poté vysvitlo sluníčko, které se udrželo až do konce akce v 17 hodin... Pro mě to bylo potvrzením, že když člověk má dobrý úmysl, tak nic není marné... naopak, i to, co se jeví jako překážka, se nakonec stane pomocí (díky bouřce se krásně pročistil vzduch, nebyl prach a dobře se běhalo)...
O to jsme se s Vámi chtěli podělit a také poděkovat za to, že díky Vaší organizaci můžeme podporovat dobrou věc a také se nechat inspirovat k vytváření všelijakých takovýchto akcí. Děti i rodiče to moc bavilo a myslím, že se vytvořila moc pěkná pohodová atmosféra, kdy rodiče měli čas si popovídat mezi sebou a děti zažít ve škole něco nestresujícího.
Nutno také říci, že v době dnešní finanční krize se vybralo neuvěřitelných třicet tisíc Kč (a to jsme ještě rodičům museli posílat vzkaz, aby dali jen tolik, kolik můžou, protože děti byly motivované podat výkon a tudíž vyběhaly mnohem víc koleček (a tedy i peněz), než kolik rodič (nebo obecně sponzor) původně předpokládal).
V příloze také posílám závěrečnou zprávu, ve které je vše přehledně shrnuto.
Přeji Vám krásné léto!
Martina Fránková
Besedy, exkurze, akce třídy, školy |
||
|
Organizoval(a), zajišťoval(a): Jana Kubáňová, Martina Fránková |
||
|
Datum: 22. 5. 2013 |
Začátek v 14:00 hod. |
Čas. rozsah (počet hodin): 3 |
|
Místo: Školní hřiště |
||
|
Název akce: Běh pro Afriku |
||
|
Počet žáků a dalších účastníků: 156 |
Třída/y: všechny třídy |
|
|
Zpráva z akce: Dne 22. května 2013 se na školním hřišti ZŠ Mokrá stalo něco nečekaného. Kolem druhé hodiny odpolední, uprostřed silného deště, pár minut po tom, co přestaly padat kroupy, se zde ocitlo několik odvážlivců, kteří se nenechali odradit počasím, a tak neformálně odstartovali tuto benefiční akci na podporu našeho adoptovaného Vincenta Opundy z Keni. Hřiště se poté postupně začalo plnit běžci, kterých se tu za celé tři hodiny trvání akce vystřídalo celkem 156 a kteří uběhli celkem 3 871 kol, což je 774,2 km. Za každé odběhnuté kolo věnovala firma TASY částku 1 Kč. Pokud si běžec nadto sehnal vlastního sponzora, vyběhal o to víc peněz. Dodávku energie pro každého běžce sponzorovala Restaurace U Zbojníka a obec Mokrá-Horákov. Aparaturu na ozvučení akce zapůjčil Radek Meluzín a akci ozvučil parlamenťák Ondra Meluzín. Vincentovi je 12 let. Je nejmladší z osmi sourozenců. Adoptovaného ho máme již 5 let, obdrželi jsme od něj 15 dopisů a každý rok ho přes Centrum Narovinu podporujeme částkou 7 200 Kč. A ještě pár čísel. Jeden okruh na školním hřišti měří 200 metrů. Celkem si přišlo zaběhat 156 běžců: 124 žáků naší školy, 15 příchozích předškoláků, 9 příchozích dospělých a 8 učitelů. 80 běžců mělo vlastního sponzora. Za symbolickou sumu 1 Kč od firmy TASY běhalo 44 žáků, učitelé a všichni příchozí. Nejvíce uběhl atlet z 6.A Honza Unger - 111 kol, což je 22,2 km. Více než sto kol uběhli další čtyři běžci. Zdeněk Novotný z 5.A, Tom Novotný ze 4.A, Bedřich Horný ze 4.A a Klárka Horná ze 3.B. Nad 50 kol uběhlo dalších 21 běžců. Generální sponzor firma TASY věnovala 5 000 Kč a sponzor běžkyně Klárky Ženožičkové ze 6.A firma SEMO přispěla 4 000 Kč. Celkem jsme touto akcí díky štědrosti sponzorů získali 32 166 Kč. Běh pro Afriku se navzdory počasí skutečně vydařil. Moc děkujeme všem, kteří tuto akci podpořili – běžcům, organizátorům a sponzorům. |
||
|
Podpis učitele: |
||
1
Srdečně zveme na benefiční koncert pro Centrum Narovinu, který pro nás pořádá Lucie Mrňáková a přátelé 16. srpna 2013 v Kutné Hoře.
Zazní na něm muzikálové hity, ale i operní árie v podání Michala Smrkovského a Lucie Mrňákové za klavírního doprovodu Václava Poživila.
16. srpna 2013 19:00 - Galerie GASK, Kutná Hora (jezuitská kolej)
Vystoupí: Lucie Mrňáková - Michal Smrkovský - Václav Poživil
1
O víkendu 25. – 26.5. proběhlo tradiční víkendové setkání dobrovolníků Centra Narovinu. Celkem se víkendu zúčastnilo devatenáct lidí z celé České republiky. Program byl podobný jako na předešlých setkáních – koordinátoři projektů měli připravené shrnutí z projektů a informovali o novinkách, změnách i plánech do budoucnosti.
Podívali jsem se společně na výroční zprávu a na to, co vše se podařilo v minulém roce uskutečnit a zamýšleli se, kam směřovat dál… Atmosféra byla velmi příjemná, tým Centra Narovinu se rozrostl o nové posily – velké díky všem za podporu a pomoc. A těšíme se na další milá setkání.
1
Kadaň, městská knihovna – Afrika nevšedníma očima – beseda se Simonou Heřtusovou:
- Život v nejchudších slumech a vesnicích
- Děti ulice
- Rozvojové projekty
Vstupné: 20,-Kč / čtenáři a studenti SŠ či U3V zdarma
1
Co vše se povedlo a podařilo uskutečnit v minulém roce? Podívejte se do naší výroční zprávy.
Obraz Anděl Radana Wagnera, který daroval Centru Narovinu, byl vydražen za neuvěřitelných 52 000 Kč. Peníze poputují do Komunitního centra Ostrov Naděje na Rusinga Island v Keni a pomohou dalšímu rozvoji.
Jak konkrétně se částka využila vám přineseme ve zpětné vazbě ihned po realizaci.
Obraz již putuje ke svému novému majiteli, ale výstavu pana Wagnera můžete shlédnout v budově Praha City Center (Klimentská 46, Praha 1) až do 30. září. Určitě stojí za vidění.
Děkujeme všem, kteří obohatili tento speciální večer svoji přítomností a podporou našeho úsilí pomáhat dětem v Keni.
1
V pátek 3. května jseme se prezentovali, s dalšími 200 neziskovými organizacemi, na NGO Marketu v Praze. Děkujeme za všechna milá setkání a zájem o Afriku a rozvojové projekty. Zajímavý a bohatý byl i doprovodný program, doufáme, že jste si veletrh užili stejně jako my.
Velké poděkování patří také všem dobrovolníkům Centra Narovinu, kteří nám celý den pomáhali.
A v sobotu 4. května proběhla Výstava Afrika nevšedníma očima, promítání filmů a prodej „fair trade“ výrobků v rámci Dne otevřených dveří požární stanice Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje v České Lípě. Výstavu zhlédlo asi 150 návštěvníků. Na akci byl také přítomen Ing. Karel Kapoun – senátor za Českolipsko, Chrastavsko, Hrádecko a část Mělnicka a jeho asistenti, paní Jana Rychtaříková a Mgr. Petr Pokorný.
1
|
|
|||||
|
|||||
|
|||||
Od 11 – 18 hod., Národní technická knihovna, Praha. I letos se již tradičně zúčastníme dalšího ročníku veletrhu neziskových organizací NGO Marketu.
Na našem stánku budete moci shlédnout zajímavá videa týkající se rozvojových projektů a zakoupit si rukodělné předměty z Keni v duchu Fair Trade.
Těšíme se na setkání!
NGO Market se i v letošním roce uskuteční v Národní technické knihovně v Praze a představí návštěvníkům neziskové organizace z celé České republiky.
Více informací o NGO Marketu naleznete na www.ngomarket.cz nebo na Facebooku www.facebook.com/ngomarket
Česká Lípa – Výstava dokumentárních fotografií, které zachytili dobrovolníci z občanského sdružení Centrum Narovinu při svých cestách v rámci projektů rozvojové spolupráce v africké Keni...
4. května 2013 (sobota) od 09:00 do 13:00 hodin v rámci Dne otevřených dveří požární stanice Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje.
Česká Lípa, Karla Poláčka 3152
1
Březen byl ve znamení seminářů pro dobrovolníky - proběhly dva na sebe navazující večery v Praze (18. a 19.3.) a víkendový seminář v Choceradech 23. a 24.3. Večerů se zúčastnilo celkem 12 zájemců a víkendového semináře 8.
Atmosféra byla velmi akční – hovořilo se obecně o situaci v Africe, problémech a možných řešeních, o rozvojových projektech a jejich významu pro budoucnost, o konkrétních projektech našeho sdružení a možného dobrovolnického zapojení...
Děkujeme za velký zájem a nabídku pomoci – máme nové koordinátory projektu Adopce afrických dětí – projektu pomoci na dálku, spolupracovníky na pomoc s propagací, s rozesíláním dopisů od dětí a administrativní výpomoc, s projekty ve školách… Velmi si nabízené pomoci vážíme a těšíme se na další nová seznámení a spolupráci. Další seminář v Praze se plánuje na červen, takže pokud máte zájem – napište.
1
K adopci keňského dítěte jsem se rozhodla po vánocích 2012, popudem byl také článek o návštěvě Petra Kostky v Ugandě u jeho adoptovaného dítěte.
Vzhledem k tomu, že začátek školního roku v Keni je v lednu, bylo třeba postupovat rychle, což se nám s českou koordinátorkou podařilo. K vyřízení všech formalit došlo během pár dní, takže Florence mohla po Novém roce nastoupit do školy.
Musím se přiznat, že jsem dítě vybírala s ohledem na jeho bydliště, protože jsem věděla, že v únoru pojedeme na dovolenou na pobřeží jižně od Mombasy, a myslela jsem již tehdy na osobní setkání. Organizace setkání byla trochu složitější, protože se ukázalo, že Florence již nebydlí v Mombase u sestry své zesnulé maminky, ale přestěhovala se k babičce do vesnice poblíž města Voi, cca 200 km od Mombasy. Vzhledem k tomu, že jsme nejeli do Keni poprvé, zamítli jsme nabízenou variantu, kdy by Florence přijela za námi do hotelu, a rozhodli jsme se pronajmout si auto a za adoptovanou dcerou se vypravit do místa jejího bydliště – vesnice Mwatate.
Část dárků jsme nakoupili už doma, hlavně psací potřeby, pastelky, jednoduché knihy v angličtině s obrázky, penál, batoh do školy, tričko. Obávala jsem se, zda angličtina v knihách není pro Florence příliš jednoduchá, ale později jsme zjistili, že se s ní anglicky skoro nedomluvíme a i znalost angličtiny její tety byla sotva dostatečná k základní komunikaci. Koupila jsem také drobné ozdoby do vlasů, ale děti ve škole nesmí nosit dlouhé vlasy, takže ozdobné motýlky může nosit leda připnuté na šatech. V Keni jsme pak dokoupili základní potraviny pro rodinu a sladkosti a propisovačky pro spolužáky.
Napadlo mne vytisknout si před odjezdem dopis, který jsem Florence poslala začátkem ledna s jednoduchým seznámením s naší rodinou, se spoustou fotografií rodiny, bydlení i Prahy. A udělala jsem dobře, dopis Florence ještě neměla a moc se jí líbil. Nad ním jsme zahájili společnou komunikaci.
Ve smluvený den a hodinu čekala u hotelu (dovnitř ji totiž nepustili) keňská koordinátorka pro Mombasu Dorice. Cesta do města Voi trvala skoro čtyři hodiny. Jen cesta k převozu v Mombase trvala hodinu, zdržení na ferry, potom průjezd ulicemi Mombasy plnými autobusů a náklaďáků. Konečně jsme se dostali na hlavní silnici spojující Mombasu s hlavním městem Nairobi. V každém směru jeden pruh a spousty náklaďáků, které zásobují vnitrozemí zbožím z mombaského přístavu.
Ve Voi jsme si dali oběd a trochu se občerstvili. Odbočili jsme z hlavní silnice směrem na západ k hranicím s Tanzánií. Asfaltka se brzy změnila v prašnou cestu a naše průvodkyně začala horečně telefonovat. Zjistili jsme, že vlastně neví přesně, kde vesnice je a komunikuje s tetou Florence. Bylo poledne, děti ze škol šly domů na oběd a z hovoru jsme vyrozuměli, že zjišťuje podle barevné kombinace školních uniforem, zda jsme již na místě. Nakonec jsme zjistili, že Mwatate je dost velká vesnice, kterou bychom nepřehlédli. A v centru vesnice nešlo přehlédnout Lydii v bílých šatech a s mobilem na uchu. Nasedla k nám do auta a jeli jsme do školy.
Ohromné fotbalové hřiště (sem tam jáma) na mírném kopci, nahoře dvě dlouhé budovy ve tvaru písmene L. Co vchod, to třída, ta naše je pátá. Děti jsou doma na obědě, u školy je jich pár, ale poměrně rychle jich přibývá. Florence je taky na obědě. Nakoukneme do ředitelny, zástupce ředitele si s námi chvíli povídá, všímám si regálu plného učebnic se zohýbanými rohy a pokryté stejným rezavým prachem, jaký je tu všude. Pak jdeme do třídy. Podle našeho odhadu se sem vejde 40 dětí, ale až se třída zaplní a vidíme, že děti sedí v lavicích po čtyřech, musíme toto číslo zdvojnásobit.
Po chvíli přichází Florence, ve školní uniformě, trochu větší velikosti, asi aby dlouho vydržela. Je vysoká na svůj věk, štíhlá. Rozpačitě se seznamujeme, přímo před tabulí. Vytahuji dopis s fotkami, nad obrázky z ní trochu spadá ostych. Ale je třeba rozdat dětem sladkosti a propisky, s radostí se toho ujímá. Třída se mezi tím zaplnila, v oknech se tlačí další děti. Loučíme se a odcházíme všichni k autu a jedeme k Florence domů. Dům je vzdálen od školy asi 4 km, přes celou vesnici.
Domek Florenciny babičky je uprostřed kukuřičného pole, na místní poměry poměrně luxusní, z tvárnic, se střechou z vlnitého plechu, zavedenou elektřinou a nádrží na dešťovou vodu na uklizeném dvorku. Parkujeme na poli pod stromem, babička nás srdečně vítá, hned jí předáváme krabici s potravinami. Vede nás do uklizeného obyváku, vyzdobeného vánočními přáními, kalendáři a předvolebními plakáty. Usedáme na sedačky, hovor plyne trochu kostrbatě, babička neumí anglicky. Předávám Florence dárky, zdá se mi, že největší radost má z tužek a oblečení. Prohlížíme si knihu a ukazuji jí, jak nalepovat anglická slova a obrázky. Přichází ještě bratranec, asi dvacetiletý hoch a přiváží balenou vodu, kterou nám nabízí. Vlastně jsme rádi, že nedostaneme nějaké jídlo, patrně bychom měli trochu obavy je jíst.
Od Florence se alespoň dozvídáme, že se chce stát policistkou, učí se ráda anglicky a že má ráda kočky. Hovor dospělých pak sklouzne k nadcházejícím volbám a kandidátům. Na závěr návštěvy se fotíme na dvorku u hromady sušené kukuřice a cisterny s dešťovou vodu. Lydie ještě před focením přeleští Florence školní polobotky a babička drží v ruce tašku, ve které před chvílí donesla s pole kukuřici. Všichni nás jdou vyprovodit k autu, ještě si chvíli povídáme a pak se už musíme rozloučit. Doufáme, že se do roka opět do Keni vrátíme a setkáme se s Florence a její rodinou.
Ve Voi dáváme Dorice peníze na autobus zpět do Mombasy, protože si výlet prodloužíme o návštěvu blízkého národního parku Tsavo. Autobus bude odjíždět za pár minut, jsme rádi, že nemusí dlouho čekat.
Návštěva Florence, její školy a její rodiny patří k nejsilnějším zážitkům naší dovolené. Beze mne by asi Florence nemohla chodit do školy, bez ní bych nikdy nepoznala život v Keni z takové blízkosti. Obohatily jsme se tak navzájem. A doufám, že v tom budeme pokračovat.
Jitka Pokorná
1
Jak se žije dívkám v nové budově sirotčince? Co nového se urodilo na školní zahradě? Co dělají děti ve svém volném čase? Jaké jsou plány do budoucna? Přinášíme pár aktuálních informací a novinek z Ostrova naděje od koordinátora Joashe.
Nový sirotčinec
Začátkem února se děti stěhovaly do nové budovy sirotčince. Děvčata jsou šťastná a spokojená, protože nová budova je právě jen jejich. Kluci zůstali v původní budově a jsou také spokojeni, protože pokoje nejsou přeplněné a nemusí se dělit o postele.
Nová budova velmi změnila život Ostrova naděje. Předtím jsme měli místo jen pro 32 dětí. Nyní je v sirotčinci celkem 44 dětí (23 kluků a 21 dívek). Kapacita chlapecké části je 32 a dívčí 40 – ještě tedy máme místo pro umístění dalších dětí. Poptávka je stále daleko vyšší, takže nyní vybíráme z dětí, abychom mohli do sirotčince umístit ty nejpotřebnější.
Atmosféru načerpejte v přiložené fotogalerii.
Školní zahrada
Přikládáme také aktuální fotografie. Školní farma velmi podporuje stravovací program. Nyní se půda připravuje na nové sázení. Tuto sezónu byly na Rusinga záplavy a tak úroda nebyla dobrá. Sklidili jsme banány, které dětem obohacují snídaně. Měli jsme okolo 30 papájí, ale záplavy většinu rostlin zničily a tak nám jich zbylo jen 15. Také pěstujeme kasavu (kořenová hlíza, podobná našim bramborám), kterou můžete vidět na fotkách za papájemi. Také kasava je dětmi velmi oblíbeným snídaňovým jídlem.
Škola a školka
Děti pilně dokončují první term nového školního roku. To vidíte na přiložených fotografiích.
Přikládáme také video z Ostrova naděje, které bylo pořízeno v listopadu 2012 a které alespoň trochu přibližuje život a atmosféru na Rusinga Island...
1
V prosinci 2012 byla dokončena třetí etapa projektu Voda pro Kauti - realizace závlahového systému. Vše bylo zdárně dokončeno a tak vám přinášíme více detailů z realizace a fotografií z oblasti. Děkujeme především Petrovi Chaloupkovi - s jeho pomocí, cenných rad a návštěv přestala být voda v Kauti jen snem...
» Závěrečná zpráva projektu Voda pro Kauti a fotodokumentace (PDF, 5 MB)
» Závěrečná zpráva projektu Voda pro Kauti a fotodokumentace, obrázky v plné kvalitě (PDF, 40 MB)
» Projekt Voda pro Kauti
» Fotogalerie
» Prezentace Voda pro Kauti (PowerPoint, 29 MB) (PDF, 15MB)
» Voda pro Kauti na stránkách Pöyry Environment a.s.
Základní informace o projektu
Objednatel, investor: Centrum Narovinu, občanské sdružení, ČR
Příjemce: komunita obyvatel oblasti Kauti, Katitu, Yanzonga, Kenya
Realizátor: Nesco Water Sevices & General Contractor - závlahový systém; Kauti partners self help group - občanské sdružení obyvatel oblasti Kauti – sanace vývěru Yanzonga, distribuce akumulačních tanků na dešťovou vodu pro školy
Vlastník a provozovatel: Kauti partners self help group
Technická příprava, dozor při zahájení a první fázi realizace: Pöyry Environment a.s., ČR
Dozor při realizaci a dokončení prací: Humanist Center of Kenya, Nairobi
Termín realizace: 09/2012 – 01/2013
Projekt je pokračováním již realizovaných opatření ke zlepšení přístupu obyvatelstva oblasti Kauti k vodě. Náplň a rozsah prací byl dán průnikem vstupních podmínek:
-
požadavky a potřeby místní komunity
-
finanční možnosti investora
-
zhodnocení a využití zkušeností z již realizovaných opatření
-
snaha maximalizovat podíl veškerých činností keňskou stranou
Dílčími opatřeními realizovanými v minulých letech došlo ke zlepšení dostupnosti vody pro přímou spotřebu, domácnosti a školy Muthala a Kauti Primary School, zejména pak v období sucha (2x ročně). Další dlouhodobou vizí místních farmářů, jejichž pozemky jsou dále a výše od celoročně dotovaných koryt říček a potoků, z nichž většina na několik měsíců v roce vysychá, je zajistit alespoň limitovaný přístup k užitkové vodě i v období sucha. Tím dojde k prodloužení období, kdy je možné políčka využívat k pěstování, zvýší se výtěžnost a také rozmanitost pěstovaných plodin, zejména zeleniny, kterou je nyní možné vidět pouze na polích v bezprostřední blízkosti vodních toků. Dalším neméně důležitým využitím bude přísun vody pro domácí zvířata, kterých je na každé farmě několik desítek. Nyní je voda zajišťována donáškou, případně jsou zvířata v období sucha hnána i několik kilometrů k napajedlům. V letech s extrémním průběhem období dešťů (slabé) a sucha (silné), jako byl např. rok 2009, byla tato cesta za vodou pro mnoho z nich cestou poslední.
Vize velkého zásobovacího systému z přehrady Muoni do oblasti stála také na počátku projektu voda pro Kauti. Po provedeném průzkumu a jeho vyhodnocení byl nakonec tento záměr shledán nereálným z více důvodů – finančních, technických i dlouhodobé udržitelnosti. Proto bylo v letech 2010 a 2011 realizováno několik menších, lokálních opatření popsaných pod bodem 2. Na konci roku 2011 byl vybrán vhodný profil na potoku protékajícím oblastí Kauti se záměrem vybudovat malou retenční nádrž a gravitační závlahový systém.
Shrnutí opatření realizovaných v letech 2010 a 2011, monitoring stavu v roce 2012
Práce realizované v roce 2012 jsou součástí celého komplexu opatření ke zlepšení přístupu k vodě a přímo vycházejí z výsledků činnosti v letech předchozích. Proto je kapitola s jejich popisem a zhodnocením zařazena před popis vlastních prací z roku 2012.
Opatření realizovaná v roce 2010
Sanace vývěru vody Kauti – Katitu
Jednalo se o nejvyužívanější vodní zdroj – vývěr vody, používaný celoročně a zejména v období sucha.
V rámci projektu bylo místo vývěru sanováno uzavřením do jímacího objektu, ze kterého je voda gravitačně dopravována do akumulačního tanku a z něho je dále distribuována odběratelům. Na stejném principu byly v následujících letech sanovány i další 2 vývěry poblíž škol Muthala (2011) a Yanzonga (2012).
Jak je vidět z následujících fotografií, systém je po 2 letech plně funkční, veškerá voda jímaná kontinuálně 24 hodin denně je plně využita obyvatelstvem nejen z blízkého okolí vývěru. Místo se stalo základním celoročně zaručeným zdrojem pitné vody. Voda je, stejně jako ze všech ostatních zdrojů, distribuována prozatím zdarma. Podle informací z Kauti partners self help group, je dohoda všech členů taková, že se na údržbě a opravách budou podílet společným výběrem prostředků.
Vybudování záchytného a akumulačního systému dešťových vod v Kauti Primary School (KPS)
Systém byl vybudován jako první opatření v KPS, ještě dříve, než byl proveden hydrogeologický průzkum a vyvrtán vrt s permanentním dostatkem podzemní vody. 2x do roka v období dešťů dochází k zachycení 50.000 l dešťových vod pro pozdější využití pro potřeby školy. Po vybudování a vrtu s vlastní akumulací se komunita v roce 2012 rozhodla přemístit 6 akumulačních tanků z KPS do některých okolních škol, které trvalý vodní zdroj (vrt) nemají.
Vybudování záchytného a akumulačního systému dešťových vod na jedné z farem
V roce 2010 byly osazeny 2 tanky objemu (á 5000l) jako pilotní projekt a v té době v oblasti Kauti věc neobvyklá. V následujících letech do dalších tanků z české strany investováno nebylo, nicméně pilotní instalace splnila svůj účel. Lidé si uvědomují obrovskou výhodu mít zdroj vody přímo poblíž obydlí, a postupně dochází k budování obdobných instalací na více farmách. Sám příjemce pilotního projektu – koordinátor projektu adopcí v oblasti Kauti Josephat Kingoo – si objem akumulované vody přímo u domu zdvojnásobil pořízením dalších tanků.
Opatření realizovaná v roce 2011
Realizace hydrovrtu v areálu KPS hloubky 100 včetně solárního čerpacího systému, vodojemu a distribučních míst
Vrt byl realizován na základě podrobného hydrogeologického průzkumu z roku 2009 do hloubky 100m, byl vystrojen čerpadlem na solární pohon. Jeho zhlaví bylo na přání ředitele školy opatřeno obestavěno podzemní šachtou a včetně poklopu kompletně zasypáno tak, aby plocha v místě vrtu mohla být využívána původnímu účelu, jako hřiště. Konstrukce se solárními panely byla oplocena, pro akumulaci byla zkonstruována ocelová věž z akumulačním tankem o objemu 10.000l. Pro odběr vody slouží samostatné stáčecí místo uvnitř a vně areálu školy. Voda z vrtu je silně mineralizovaná, zejména se zvýšeným obsahem, manganu, vápníku, sodíku a celkovým obsahem rozpuštěných látek. Výskyt zdraví ohrožujících látek v rozboru zjištěn nebyl. Přesto bylo doporučeno pro přímou konzumaci kombinovat v průběhu roku různé zdroje vody, které obyvatelé v oblasti využívají, t.j. v období dešťů vodu dešťovou a poté i vody z přírodních vývěrů.
Po roce provozu lze konstatovat, že kapacita vrtu momentálně převyšuje spotřebu. Čerpadlo je spouštěno vždy při vyčerpání akumulace, což bývá o jeden až dva dny. K uvažovanému přívodu vody až do Kauti secondary school zatím nedošlo, v době pobytu v 10/2012 bylo položeno rozvodné potrubí do oblasti pod školou, ale na systém zatím nebylo propojeno. Škola využívá vodu také pro závlahu školní zahrady.
Sanace vývěru vody nedaleko Muthala primary school (MPS), vybudování akumulace vody, rozvodů a distribučního místa pro veřejnost a pro školu
Obdobný systém jako Kauti-Katitu popsaný v kapitole 2.1.1 byl vybudovaný pro vývěr vody nedaleko MPS. Na rozdíl od něho byl však celý projekt navržen a realizován komunitou – od výběru umístění tanků a distribučních míst po provedení. Lidé uplatnili zkušenosti získané při sanaci vývěru Kauti-Katitu, který realizovala místní odborná firma, a kde vykonávali pomocné práce. Kapacita vývěru je i zde využívána na maximum, zejména odběrné místo poblíž cesty u vývěru je v období sucha v obležení. U tanku v MPS bylo fungování odběru 2x přerušeno poškozením odběrného potrubí, údajně vandalismem mentálně postiženého člověka z okolí. Prostor pro odběr vody do kanystru byl nakonec z důvodu jeho ochrany kompletně uzavřen poklopem.
Opatření realizovaná v roce 2012
Závlahový systém pro oblast Katitu – Kauti
Účelem systému je zadržení části dešťových průtoku vody v jednom z přítoků Kwamuthukya řeky Thwake, akumulace a doprava vody do oblasti vzdálenější a výškově nevýhodně položené pro odběr z vodních toků. Projekt neřeší problém nedostatku vody v období sucha pro zemědělství v celé oblasti, ale opět by se mohl stát jakýmsi vzorem, jak je možné přívalovou vodu, které je v období dešťů dostatek, v krajině zadržet a využít později. Morfologické poměry by budování dalších menších retenčních nádrží na různých korytech, které v období sucha téměř nebo úplně vysychají, umožňovaly.
Systém byl rozdělen na jednotlivé budované objekty:
01 – Hráz retenční nádrže na toku
02 – Hlavní zásobní potrubí
03 – Hlavní akumulační tank
04 – Vedlejší zásobní potrubí
05 – Vedlejší akumulační tank
Sytém byl budován postupně po jednotlivých stavebních objektech. Hlavní stavební konstrukce a montáže byly zajišťovány odbornou firmou, výkopové a pomocné práce pak přímo komunitou. Nákup a dodávku trubního materiálu, stejně jako technický dozor a převzetí díla pak keňští pracovníci Centra Narovinu.
Rozsah závlahového systému
Oblast, která by měla být v dosahu závlahového systému, byla definována samotnou komunitou. Po vybudování jednotlivých distribučních větví by mohla pokrýt až 100ha plochy malých terasovitých políček.
Retenční nádrž na toku Kwamuthukya
Místo retence bylo vybráno na základě vstupních podmínek: dostatečné převýšení nad zásobovanou oblastí, vhodný profil pro vybudování jednoduché hráze, geologické předpoklady založení, retence mimo stávající zemědělskou půdu, souhlas vlastníků pozemků. Hráz retenční nádrže byla vybudována jako monolitická betonová pochůzná konstrukce lichoběžníkového průřezu, délky 21m v koruně hráze, výšky vody 1,95m v nejhlubším místě, založená na skalnatém podloží. Retenční prostor je cca 150m3 . V nejnižším místě prochází hrází potrubí DN100 pro vypouštění, při běžném provozu je potrubí zaslepeno.. Při naplnění nádrže je hráz přelévána do původního koryta. Stěnou hráze cca 0.5m nade dnem prochází odběrné potrubí DN50 opatřené sacím košem. Na potrubí je pod hrází mimo koryto vybudovaná šachta s hlavním uzávěrem a odbočkou pro odběr pro farmáře nacházející se v těsné blízkosti pod hrází.
Potrubí
Pro transport vody směrem k zásobované oblasti bylo položeno potrubí: od hráze k hlavnímu tanku délky 698m profilu 2“, od hlavního tanku po druhý zásobní tank délky 947m a souběžně s ním i distribuční potrubí v délce 550m, na kterém bylo osazeno 5 odboček pro vlastní distribuci k jednotlivým farmám. Vlastní distribuční větve k jednotlivým farmám nebyly součástí projektu a jsou záležitostí investice toho kterého jednotlivého farmáře, případně společné potrubí pro několik farem. Zájem o připojování ze strany místních v době budování hlavních zásobovacích potrubí a tanků byl. Na potrubí bylo osazeno několik sekčních uzávěrů do šachet.
Akumulační tanky
V rámci projektu byly vybudovány 2 kruhové nádrže o objemu 50m3, které slouží jednak k akumulaci vody pro vlastní distribuci k jednotlivým farmám, a také pro přerušení tlaku vody v potrubí. Převýšení mezi retenční nádrží a tankem č. 1 je 62m a mezi tankem 1 a tankem 2 pak 77m.
Sanace vývěru poblíž Yanzonga primary school (YPS)
Sanace byla plánovaná k realizaci již v roce 2011, tehdy se však nepodařilo včas získat souhlas jednoho z vlastníků pozemků, přes který mělo být vedeno potrubí. Proto proběhla úprava vývěru Muthala. Lidé z oblasti museli i nadále řešit odběr vody buď primitivním způsobem jako doposud, nebo se vydávat pro vodu do vzdálenějších míst (např. 2km vzdálený vývěr Katitu-Kauti).
Vývěr Yanzonga přesto zůstával celoročně využívaným zdrojem vody a komunita ve spolupráci se školou potřebný souhlas získala a přesvědčila i českou stranu o svém zájmu situaci v oblasti Yanzonga zlepšit. Stejně jako u vývěru Muthala byla realizace po technických konzultacích a odsouhlasení českou stranou záležitostí místních obyvatel bez nutnosti zapojit do realizace odborného dodavatele. Postupně došlo k zahloubení místa vývěru a jeho uzavření do betonové jímky, ve které se voda akumuluje a odtéká potrubím do zásobního tanku a odtud opět gravitačně do 2 distribučních míst – jedno u hlavní cesty pro veřejnost a druhé v areálu školy (YPS).
Vybudování systému sběru dešťových vod na dalších 3 školách s využitím tanků z Kauti primary school (KPS)
KPS v roce 2012 disponovala dvěma nezávislými zdroji vody přímo v areálu, a to tanky na dešťovou vodu o objemu 10x50000l a vrtem o vydatnosti převyšující její spotřebu. Proto bylo komunitou po dohodě s vedením školy a ostatních okolních škol, které žádný vodní zdroj nemají, že bude část tanků dána k dispozici pro ostatní s tím, že si na vlastní náklady vybudují záchytný systém pro jejich zachycení a sběr ze střech školních budov. Nakonec bylo přemístěno 6 tanků, vždy po 2, pro následující školy:
Hodnocení, doporučení
Co se týče opatření realizovaných v roce 2012, zejména pak závlahového systému, teprve čas ukáže, nakolik byly předpoklady naplněny, zda byly práce provedeny kvalitně, a jaký bude deklarovaný zájem o využívání jednotlivými farmáři ve skutečnosti. Pro dlouhodobou funkčnost je nutné systém využívat, pravidelně před každým obdobím dešťů odstraňovat naplaveniny a usazeniny z retenční nádrže i akumulačních tanků a průběžně opravovat / udržovat / nahrazovat veškeré případně poškozené části – zejména uzávěry, jejichž kvalita na keňském trhu není nejlepší.
Lze konstatovat, že veškerá opatření realizovaná v předchozích letech, jsou funkční, prospěšná a maximálně využívaná, mnohdy i lidmi ze vzdálenějšího okolí. Často právě od těchto lidí z okolí zaznívá konstatování, že „People from Kauti are lucky - Lidé z Kauti mají štěstí“. Sám jsem byl několikrát vyzván, abych se přijel podívat k nim, že u nich je situace stejná, ne-li horší, že mají také zájem o obdobné projekty. Také jsem viděl některé projekty realizované z místních či mezinárodních veřejných peněz – projekt vodovodu bez vyřešení zdroje vody (takže nakonec úspěšně dokončený suchovod), rozestavěný projekt závlahového systému, kde jsou již trubky rok poházeny po terénu a nic se dál neděje. Školy mají slíbenou podporu budování vodních zdrojů, na celé oblasti se zpracovávají velké záměry závlahových systémů, ale fakticky se nelepší nic. Jsem přesvědčen, že naše malé projekty už mnoha lidem život trošku zlepšily, některé z nich něco naučily a také snad postupně mění i jejich myšlení a vnímání.
Stále mě však překvapuje, jak je jejich vidění a vnímání světa naprosto odlišné od našeho (mého). A nemyslím tím jen „vesničany“ z Kauti, ale i lidi vzdělané - z úřadů, odborných firem, podnikatele ap. Tím nechci říct, že naše je to lepší, ale... jejich čas běží jinak (i když se tváří, když se na něčem domlouváme, že mluvíme o tom stejném čase), jejich pohled na hotovou práci je často odlišný od našeho, přestože se dohodneme a na příkladu si ukážeme, jak to má vypadat, včetně úpravy okolí, které oni nevnímají vůbec. Vyžadování dohodnutých materiálů, dimenzí a rozsahu prací je také boj, neboť oni mají tendenci vždy dát předost levnějšímu, nahradit robustnější (trvanlivější) řešení subtilnějším – vždyť to bude fungovat stejně. Bude, bohužel někdy jen ze začátku. Také některé detaily technického řešení – jak je patrné z fotografií – přestože jsme si některé věci říkali mnohokrát, je prostě „jejich“. Obdobou je i údržba a opravy – opět dáno naprosto rozdílným pohledem naším a jejich. Ten je takový, že dokud to jakž takž funguje, tak se s tím nemusí nic dělat – prostě to funguje. I když je spousta jednotlivostí, které by se měly řešit a opravovat průběžně, hledat a odstraňovat jejich příčiny. Ale stejnou zkušenost mám i z jiných afrických projektů, a týká se to i přístupu k jejich vlastnímu movitému i nemovitému majetku.
Přestože poslední dva odstavce nejsou zrovna pozitivní, můžu celkově hodnotit projekt jako úspěšný. V daném finančním rámci se dle mého názoru nadalo udělat víc a peníze českých dárců do projektu vložené považuji za dobře investované. Realizovala se opatření tam, kde to bylo potřebné a kde si to přáli místní lidé, za jejich přímé účasti a kontrole. Záchyt dešťové vody do akumulačních tanků se postupně rozšiřuje, lidé na příkladu pochopili jejich nákup jako dobrou investici. Systém sanace vývěrů se osvědčil, lidé mají možnost získat kvalitnější vodu v dostatečném množství, bez jakékoliv energetické náročnosti, vodní zdroj je dlouhodobě chráněn. Jednoduchost a finanční nenáročnost vzbudila i zájem místních úřadů, snad tedy nezůstane jen u zájmu, ale dojde i k jejímu plošnějšímu rozšíření. Celá oblast v okolí Machakosu je geologicky i morfologicky podobná, 2 období dešťů v průběhu roku by měly zajistit dostatek vody, pokud se bude dařit ji v krajině zachytit a dobře s ní hospodařit.
Závěr
Součástí zprávy z roku 2011 byla kapitola doporučující další možná opatření. Některá z nich byla realizována letos, některá zůstávají dále otevřená. Zda bude česká strana v oblasti vodního hospodářství v Kauti, případně někde jinde v Keni, v budoucnosti ještě investovat je jen na jejích finančních možnostech a rozhodnutí. Pokud by to v oblasti Kauti přece jen ještě jednou bylo, pak bych se přimlouval za místní část Imilini, kde se nacházejí 2 školy (Primary a St. Vincent secondary school) a která kromě 2 tanků na dešťovou vodu naší pomocí přímo dotčená nebyla. Jak bylo popsáno v loňské zprávě, „oblast Imilini jako nejvzdálenější část od páteřní cesty zůstává také nejméně benefitující oblastí z dosavadních realizovaných částí projektu. Mnozí z jejich obyvatel jsou v období sucha odkázáni na donášku vody buď z vývěru Yanzonga (1,5 km), nebo až z water kiosku Katitu-Kauti, což je okolo 3 km. V roce 2010 bylo v rámci hydrogeologického průzkumu vytipováno několik dalších perspektivních míst pro realizaci hydrovrtů (pouze metodou virgulí bez ověření geofyzikálním měřením); na jednom z těchto míst poblíž IPS byl v roce 2011 z místních (vládních) financí realizován pozitivní vrt; vrt zůstává uzavřený, bez možnosti ho jakkoliv využívat, údajně z důvodu nedostatku financí.“ Tento stav trval i v roce 2012. Bylo by potřeba ověřit přes místního koordinátora veškeré informace o důvodech, proč nebyl vrt doposud vystrojen, proč není využíván a jaká je další vize jeho realizátora a vlastníka.
Po kordinátorech je do budoucna potřeba vyžadovat pravidelný monitoring všeho, co bylo doposud realizováno, včetně zasílání stručných hodnotících zpráv s fotodokumentací (1-2x ročně).
Na závěr bych chtěl konstatovat, že mi bylo ctí a potěšením na projektech spolupracovat, vždy to byla velká zkušenost a nakonec i dobrý pocit z toho, co se tam podařilo zrealizovat. Moje poděkování patří pracovníkům a dobrovolníkům Centra Narovinu (Daně Feminové, Simoně Heřtusové, Janě Soukupové, Pavle Drozdové, Kenovi Okongo, Benovi Ooko) a jeho sponzorům. Speciální poděkování musím věnovat koordinátorovi Josephatovi Kingoo a jeho rodině, jehož domov byl při mém pobytu v Kauti i mým domovem.
V Brně, březen 2013
Petr Chaloupka
Pöyry Environment a.s.
Pozn.: v dokumentu jsou použity fotografie autora, koordinátorů (Josephat Kingoo, Ken Okongo) a paní Dany Feminové, ředitelky Centra Narovinu, pořízené v průběhu monitorovací cesty v 11/2012. Mapové podklady – Google Earth.
1
Náš koordinátor Ken Okongo nahrál krátké video z domku jednoho chlapce. Podívejte se, jak „naše“ a „Vaše“ děti žijí...
Semináře zájemcům umožní dozvědět se vše potřebné o problémech a práci v projektech rozvojové spolupráce, důrazu na trvalou udržitelnost a aktivní přístup při práci s místními komunitami, citlivému přístupu ke kulturním odlišnostem, respektu různorodosti. Seznámí s prací koordinátora projektu „Adopce afrických dětí“, rozvojovou osvětou a výchovou v českých školách i komunitním centrem "Ostrov Naděje" na Rusinga Island v Keni.
Dva na sebe navazující večery v Praze: pondělí 18.3. a úterý 19.3., 17:30 – 21:00 hod.
Účastníci se v případě zájmu budou moci po semináři aktivně zapojit do projektu Centra Narovinu v ČR. Především hledáme další zodpovědné koordinátory pro projekt „Adopce afrických dětí“ a programy ve školách, dobrovolníky na zajištění výstav a propagace projektů, pomocníky na zpracování videí a prezentací, grafiky, administrativní výpomoc, specialisty na propagaci na internetu...
Kurz vede Dana Feminová – zakladatelka a předsedkyně Centra Narovinu, dlouhodobě organizující projekty v Keni a v ČR, jako je například projekt „Adopce afrických dětí – projekt pomoci na dálku“ a „Ostrov naděje“...
Informace a zápis: dana.feminova@adopceafrika.cz, mobil: 777 711 911
1
Seminář zájemcům umožní dozvědět se vše potřebné o problémech a práci v projektech rozvojové spolupráce, důrazu na trvalou udržitelnost a aktivní přístup při práci s místními komunitami, citlivému přístupu ke kulturním odlišnostem, respektu různorodosti. Seznámí s prací koordinátora projektu „Adopce afrických dětí“, rozvojovou osvětou a výchovou v českých školách i komunitním centrem "Ostrov Naděje" na Rusinga Island v Keni.
Víkendový seminář v okolí Prahy.
Účastníci se v případě zájmu budou moci po semináři aktivně zapojit do projektu Centra Narovinu v ČR. Především hledáme další zodpovědné koordinátory pro projekt „Adopce afrických dětí“ a programy ve školách, dobrovolníky na zajištění výstav a propagace projektů, pomocníky na zpracování videí a prezentací, grafiky, administrativní výpomoc, specialisty na propagaci na internetu...
Kurz vede Dana Feminová – zakladatelka a předsedkyně Centra Narovinu, dlouhodobě organizující projekty v Keni a v ČR, jako je například projekt „Adopce afrických dětí – projekt pomoci na dálku“ a „Ostrov naděje“...
Informace a zápis: dana.feminova@adopceafrika.cz, mobil: 777 711 911
1
Byla přínosem? Pro děti v Africe určitě ano.
V rámci projektu „Výchovou k jednotě a partnerství lidí na celém světě“ byly v roce 2012 připraveny, natočeny a odvysílány dva TV spoty. Jejich témata vycházela ze dvou rozvojových cílů tisíciletí. Jedním je dostupnost základního vzdělání pro všechny a dalším zajištění trvalé udržitelnosti životního prostředí – přístup k nezávadné pitné vodě.
Finance na mediální kampaň zajistil grant EU, všechny české TV nám vyšly velmi vstříc a tak se nám díky poskytnutí charitativních cen podařilo odvysílat během celého prosince 260 spotů (60 spotů na TV Pětka, 40 spotů na TV Óčko, 60 spotů na TV Barrandov a 100 spotů na TV Prima včetně kanálů Prima Cool a Prima Family). Sledovanost byla neuvěřitelná a vaše reakce velmi pozitivní a kladně hodnotící náš záměr. Děkujeme.
Mimo televizní síť kampaň proběhla i v multikinech sítě Cinestar. Celkem bylo promítnuto (v týdnu od 13. do 19.12.) 2 141 spotů v Praze, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Jihlavě, Liberci, Mladé Boleslavi, Opavě, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Plzni a Zlíně. Spoty vidělo celkem 97 106 návštěvníků.
Souběžně byly rovněž vysílány audio-spoty se stejnou tématikou pro rozhlasové stanice (rádio Impuls a RockZone), rozesílány tiskové zprávy a informační články do novin a časopisů a prezentovali jsme naše aktivity také v rozličných televizních pořadech.
V týdnu od 24.12 do 30.12. proběhla online bannerová kampaň na www.femina.cz a www.living.cz, která v číslech přinesla 374 901 zobrazení a 263 kliknutí na naše stránky.
Celkově vzrostla sledovanost našich stránek v prosinci na 12 290 návštěv (v listopadu to bylo 3 779 návštěv), v období mezi 25. a 31.12. se dokonce návštěvnost pohybovala přes 1 000 návštěv denně.
Čísla jsou to velmi vysoká a jak se konkrétně promítla do našich projektů?
Koncem prosince bylo uzavřeno několik desítek nových adopcí na dálku, ozvali se další dobrovolníci nabízející pomoc našim aktivitám, do února máme plný kalendář aktivit ve školách, řada škol se rozhodla krom podpory v rámci adopce na dálku také rozšířit pomoc o partnerství mezi keňskými a českými školami.
Děkujeme všem za podporu a pomoc, mediální kampaň hodnotíme jako velmi úspěšnou a její přesah se bude promítat i do dalších měsíců a let.
Pokud nás budete chtít jakkoliv podpořit i v budoucnosti – na našich stránkách jsou ke stažení bannery, inzeráty, spoty i náměty na zajímavé články a reportáže.
Předem děkujeme za veškerou podporu, bez níž by se nám nepodařilo uskutečnit tolik projektů.
Za Centrum Narovinu
Simona Heřtusová
Materialy mediální kampaně ke stažení zde
 |
 |
 |
 |
 |
Letos tomu bude již 11 let, co moje kamarádky, majitelky CK BRENNA, v rámci svých aktivit v dobročinné oblasti podporují projekt „Adopce na dálku“ humanistické organizace Narovinu. V roce 2002 se staly adoptivními rodiči tehdy šestileté Philomeny Aoko z Nairobi. Tuto dívku a její rodinu jsem měl možnost navštívit v rámci své dovolené ve východní Africe začátkem letošního roku.
Přestože rozhodnutí o návštěvě Philomeny během naší dovolené padlo nedlouhou před odjezdem, s organizací akce nebyly vůbec žádné potíže. Vše se vyřídilo během 3 e-mailů s paní Feminovou. Stačilo pouze sdělit předpokládaný termín návštěvy a na oplátku jsme obdrželi kontakt na koordinátora, který zajišťuje návštěvy na místě. Původně jsme setkání s Philomenou měli domluvené na pondělí 7. ledna, hned první školní den po dlouhých, tuším že měsíčních prázdninách. Plán byl takový, že se s ní setkáme dopoledne ve škole a odpoledne strávíme s její rodinou. To se však nakonec nepodařilo, protože jsme museli operativně pozměnit itinerář cesty a na návštěvu nám zbylo pouze nedělní dopoledne.
Koordinátora Bena jsme poprvé telefonicky kontaktovali teprve 3 dny před návštěvou přímo z Keni, přesto pro něj nebyl problém celou akci přesunout na jiný den. V neděli ráno nás vyzvedl vlastním autem v hotelu v 9 hodin. Bylo to pro nás obrovským překvapením, protože přesně na tuto hodinu jsme byli domluveni. Většina Afričanů totiž bere čas tak nějak jinak než je tomu u nás a z předchozích zkušeností jsme jej očekávali v nejlepším případě někdy po desáté. Nejdřív nám Ben, který nás překvapil poměrně slušnou zásobu českých slov, pomohl s nákupem nějakých sladkostí pro Philoméniny sourozence. Má jich pět a většinou jsou to mladší bráškové.
Cesta z centra, kde jsme byli ubytovaní, do čtvrtě na předměstí Nairobi trvala asi půlhodinu. Uprostřed hlavní a zároveň jediné ulice obklopené změtí chatrčí z klád, trámů a vlnitých plechů na nás čekala Philomena s místní koordinátorkou. První setkání bylo pochopitelně trošku rozpačité, ale než jsme se labyrintem uliček pěšky dostali k jejímu domu, ledy se prolomily. A definitivně roztály v okamžiku, kdy nás srdečně a divoce přivítala její máma, načež se bez okolků chopila tašky se sladkostmi a pelášila do domu prohlédnout, co pěkného jsme jim přivezli. Prohlídka tašky jí trvala jen pár okamžiků a tak nás po chvíli mohla, jako správná hostitelka, uvést do domu. První a hlavní místností afrických domů bývá obývací pokoj, který i v této chudinské čtvrti vypadá stejně jako všechny ostatní, které jsme v Africe navštívili. Byl pouze menší, strop a stěny byly z vlnitých plechů a což nás příjemně překvapilo, byl podstatně čistší. Uprostřed pokoje stojí nízký stůl, okolo sedačka a 2 nebo 3 křesla. Sekretář s jídelním servisem stojí v rohu a nechybí ani televizor. Stěny jsou potaženy záclonami a závěsy, ozdobeny fotografiemi dětí, plyšovými zvířátky, kýčovitými obrázky a uprostřed pokoje ze stropu visí nafukovací míč BRENNA, který Philomena dostala od svých adoptivních rodičů ještě jako malá.
Netrvalo dlouho a v pokojíku bylo přeplněno. S koordinátory, námi a Philomeninou rodinou se nás u stolu sešlo 11. Na besedu se dostavil i strýček, bratr paní matky a zřejmě hlava rodiny. Matce jsme předali nějaké peníze na jídlo pro rodinu a Philomeně hodinky, které jsme pro ni měli jako dárek. Balík s dárky a dopisem od děvčat z Brenny jsme bohužel předat nemohli, protože kamarád, který ho měl přivézt, z osobních důvodů cestu zrušil. Ubezpečili jsme je však, že balík dorazí co nejdříve poštou a když jsme potvrdili, že uvnitř bude něco i pro paní matku, vše bylo v pořádku a nikdo nebyl zklamaný. Potom jsme se bavili hlavně o Philomeně. O tom co ji baví, jak jí to jde ve škole a co by do budoucna chtěla dělat. Taky se hodně vyptávala, jak se daří jejím sponzorům, protože je osobně zná z předchozích návštěv. Bylo vidět, že hlavně ona a její strýček si ohromně váží možnosti, která jí byla prostřednictvím adopce na dálku poskytnuta. Školní docházka v jejím sociálním prostředí není zdaleka samozřejmostí a bez této šance by byla tato dnes již sedmnáctiletá dívka pravděpodobně bez práce, bez vzdělání a bez vyhlídek do budoucna. Nakonec jsme nemohli jsme odmítnout pohoštění v podobě sladkého toastového chleba a keňského čaje s mlékem.
Přesto, že Nairobi má na africké poměry poměrně příjemné klima, vedro uvnitř plechového příbytku bylo brzy dost ubíjející. Tak jsme se asi po hodině a půl hromadně zvedli a šli navštívit babičku, která bydlela na opačné straně slumu hned vedle kostela postaveného jak jinak než z vlnitého plechu, kde právě probíhala nedělní mše. Cestou tam nás místní na ulici většinou zdravili a přátelsky se na nás zubili. Babiččina plechová bouda přepažená závěsem na 2 místnosti zdaleka nebyla tak čistá jako dům Philomeny, zato babička byla velmi přátelská, komunikativní a měla ráda legraci. Potom následovalo nějaké focení a brzy odpoledne nás všichni doprovodili zpět k autu, poslali spousty srdečných pozdravů adoptivním rodičům a návštěva byla u konce.
Koordinátor Ben mě ještě ochotně odvezl na autobusové nádraží a pomohl s výběrem autobusu do Mombasy. Zaplatili jsme mu 1000 keňských šilinků (asi 220 Kč) za benzin a popřáli si česky hodně štěstí.
Návštěva Philomeny byla pro nás nejdříve takovým malým zpestřením naší cesty, při pohledu zpět se však stala jedním ze zásadních bodů programu. Pokud máte v Africe na dálku adoptované dítě a ještě jste ho nenavštívili, vřele Vám to doporučuji. Jistě to bude zážitek, na který jen tak nezapomenete a navíc to můžete brát jako dobrou záminku k návštěvě tohoto krásného a divokého kontinentu.
Karel Musil
1
Máme termín a místo příštího setkání! Budeme se bavit o „Neúspěšných projektech“.
- Setkáme se příští úterý 29.1. 2013 v 18h v prostorách Centra Narovinu (Tyršova 1, Praha 2 – mapa)
- Našimi hosty budou: Vendula Bratinková ze SIRIRI, Filip Zoubek ze Světla pro svět a Tomáš Kocián z Člověka v tísni
Chyby v rozvojovce a humanitárce nejsou něčím, za co bychom se měli stydět. Základním předpokladem úspěchu je ale schopnost poučit se z vlastních chyb. Pojďme navzájem sdílet své neúspěšné projekty, mluvit o jejich příčinách a o poučení, které jsme si z neúspěchu odnesli! Motto: Kdo neví, co udělal špatně, dělá to špatně dodnes!
- událost na facebooku je tady. Svou účast prosím potvďte do guestlistu.
Váš DC tým
Máte-li zájem o uspořádání akce ve Vaší škole či akci pro veřejnost, přečtěte si, prosím, naši nabídku programů a poté kontaktujte koordinátory projektu. Samozřejmě jsme připraveni se flexibilně přizpůsobit Vašim požadavkům jak v rozsahu, tak v zaměření témat dle věkové skupiny účastníků. Rádi za Vámi přijedeme!
-
Přednáška s promítáním
-
představení Centra Narovinu a jeho práce
-
výstava fotografií z projektů v Keni
-
promítání filmů natočených našimi dobrovolníky – jak žijí děti v Keni, videa ze škol, ostrova Rusinga Island a tamního projektu a další
-
výstava předmětů z Keni
-
délka programu: cca 90 min., možno samozřejmě po dohodě zkrátit, obzvlášť v případě prvního stupně ZŠ
-
ve školách bez asistence pedagogů
-
Přednáška s promítáním doplněná o hry a workshopy s rozvojovou a lidsko-právní tématikou
-
program číslo 1) obohacený o zábavné vzdělávací kvízy a hry
-
výběr z workshopů na různá témata podle věku žáků / studentů (odívání v Africe, každodenní činnosti, hudební workshop: africké rytmy a písně, africké hudební nástroje, výtvarné workshopy: omalovánky s africkými tématy, výroba hraček z odpadků, výroba masek, výroba pomůcek pro děti z Keni atd.)
-
délka programu: min. cca 2-3 hod.
-
ve školách nutná asistence pedagogů
-
Celodenní program
-
projektové práce pro týmy dětí, které absolvují tematická stanoviště, kde se hravou formou s životem dětí v Africe, např. každodenní život v chudobě, nemoci (kvíz, dramatické ztvárnění), kultura (africké písně, bubnování, malování na tělo, výroba masek), výroba hraček z odpadků atd.
-
závěrečná prezentace jednotlivých týmů "Co se kdo naučil..."
-
upravováno podle počtu účastníků
-
ve školách nutná plná asistence pedagogů
-
Výstavy
-
dokumentární fotografie pořízené dobrovolníky Centra Narovinu
-
život v nejchudších čtvrtích a vesnicích v Africe i pohled na to, jak projekty Centra Narovinu fungují
-
možno doplnit videoprojekcí, diskusí a prodejní výstavou ručně dělaných výrobků
-
realizace po celé ČR
Přejeme Vám poklidné Vánoce a šťastný nový rok.
Děkujeme za dosavadní podporu a těšíme se na další společné projekty.
Vaše Centrum Narovinu
1
Darujte kalendář a podpořte tím naše projekty
Pro své „adoptivní rodiče“, kteří v rámci projektu Adopce afrických dětí přispívají na školné nejchudším dětem z Keni, jsme opět připravili malý dárek - kalendář na rok 2013.
V kalendáři najdete krásné fotografie mapující naše projekty včetně krátkých aktuálních informací. Rádi bychom nabídli možnost objednání a zakoupení kalendáře i Vám.
Formát kalendáře je A4, celková cena je 120,- Kč včetně poštovného.
V případě zájmu zašlete objednávku na centrumnarovinu@centrumnarovinu.cz. V e-mailu uveďte počet objednaných kusů, Vaše jméno a adresu, na kterou si přejete kalendář zaslat. Uhraďte celou částku na číslo účtu: 19 – 1460510217/0100 (KB, Praha), variabilní symbol: 2013. Do poznámky vepište pro snazší identifikaci platby Vaše jméno. Vaše objednávka bude zpracována po připsání částky na náš účet.
Zpracování kalendáře je k nahlédnutí ve fotogalerii níže.
Děkujeme za podporu, Centrum Narovinu
1
„Vzděláním k jednotě a partnerství lidí na celém světě“ “ aneb Afrika nevšedníma očima.
Jak jsme Vás již informovali v posledním čísle bulletinu, grant Evropské Unie podpořil velkou spotovou kampaň Centra Narovinu.
V září se točily podklady v Keni na Rusinga Island, piloval se scénář a jednalo se se všemi TV na českém trhu.
Během října se podařilo několikahodinové video sestříhat na požadovanou délku 30´´. Finálně jsou tedy k dispozici dva spoty, jeden na téma Vzdělání a druhý na téma Voda.
Cílem spotů a kampaně je oslovit širší veřejnost a informovat je o rozvojových cílech tisíciletí a v neposlední řadě o konkrétních projektech našeho občanského sdružení v rámci rozvojové pomoci.
Spoty byly spuštěny 1.12. na TV Pětka a od 8.12. na TV Óčko. TV Barrandov navázala 10.12. a konec prosince bude s TV Prima. Všem těmto TV patří naše velké děkujeme za podporu a pomoc a možnost odvysílání velkého množství spotů za nekomerční ceny. Celkem je umístěno 60 spotů na TV Pětka, 40 na TV Óčku, 60 na TV Barrandov a 100 spotů na TV Prima včetně kanálů Prima Cool a Prima Family. Detailní rozpis vysílacích časů přikládáme v příloze.
Centrum Narovinu se rozhodlo podpořit tuto televizní kampaň také v dalších médiích. Na pomoc jsme si přivolali odborníky z mediální oblasti a tak se díky nim spoty objeví také v multikinech sítě Cinestar. Celkem bude puštěno v týdnu od 13.12. v Praze, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Jihlavě, Liberci, Mladé Boleslavi, Opavě, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Plzni a Zlíně 2 460 spotů.
Souběžně se vytvořily spoty se stejnou tématikou pro rozhlasové stanice, rozeslaly se tiskové zprávy a informační články do různých novin a časopisů a objevíme se také v několika televizních pořadech. Vše budeme samozřejmě monitorovat a zveřejníme na našich stránkách či v lednovém bulletinu.
Televizní spoty jsou ke shlédnutí na youtube: spot vzdělání / spot vzdělání anglická verze a spot voda / spot voda anglická verze.
Další propagační materiály (rozhlasové spoty, reklamní bannery, info články, inzertní rámečky...), jsou také ke stažení přílohou. Pošlete to prosím dál. Budeme rádi za každou další spolupráci a pomoc s propagací :o)
Děkujeme všem zúčastněným firmám, subjektům i jednotlivcům za velkou pomoc a podporu, bez Vaší iniciativy a zájmu o rozvojovou problematiku a naše projekty by se nepodařilo uskutečnit tolik zajímavých výstupů. V rámci reklamního trhu to byla úsměvná částka, pro nás velká mediální kampaň s nenahraditelnými zkušenostmi. Proto s napětím očekáváme jaké ohlasy a konkrétní dopady vše přinese... a jaká spolupráce a dvířka se otevřou do budoucnosti.
Za Centrum Narovinu
Simona Heřtusová
simona.hertusova@adopceafrika.cz
Video spoty ke stažení:
» Vzdělání
» Vzdělání anglicky
» Voda
» Voda anglicky
» Spoty ve video archivu (velké soubory ke stažení)
Ostrov naděje – Rusinga Island
Ohlédnutí za cestou Dany Feminové do Keni
Budí mě veselé dětské hlaholení a zvuky ptáků. Otevírám oči a přes moskytiéru nad postelí vidím oknem vcházet první paprsky slunce. Začíná den a děti přicházejí do školy vystavěné hned vedle lékařského domku u kliniky, který je na pár dní mým domovem. Snídám společně se slovenskou lékařkou Danielou, která sem přijela na 6 měsíců, aby vypomáhala místnímu personálu na naší klinice.
Už u snídaně připravuje nějaké léky ze skladu a chystá se do své ambulance. Z terasy domku vidíme do čekárny, kde už na Danielu čekají první pacienti. Loučíme se s tím, že se uvidíme odpoledne na schůzce s celým personálem kliniky.
Beru tašku s hrami, stavebnicemi, omalovánkami, pastelkami a metodickými příručkami pro učitele a mířím naším komunitním centrem směrem k budově mateřské školky. Procházím školou. Z každé třídy mě zdraví děti ve školních uniformách, které jsou už nachystané na začátek vyučování. Potkávám učitele Evanse. V rychlosti mi připomíná, že dramatický kroužek má na dnešní odpoledne připraveno představení, které začíná už ve čtyři. Slibuji, že tam určitě budu. Když se blížím ke školce, slyším spoustu malých dětí volat mé jméno. Mnohé se neubrání ani radostnému „mzungu, mzungu“ (swahilsky běloch), které tak často slýchávám po celé Keni. Je to běžná reakce dětí, když spatří pro ně nezvyklé světlé obličeje.
Vstupuji do velkého prostoru školky, kde pracují čtyři učitelky s několika skupinkami dětí, a to za pomoci výukové metody Montessorri. Nejmladší tříleté děti právě společně zpívají a tancují, další skupina se věnuje práci u stolečků,předškoláci se učí ve dvojicích na terase. Na chvíli přerušuji probíhající vyučování a předávám dětem dárečky od partnerské školy v České republice. Za krátký čas už děti vymalovávají krtečkové omalovánky, pokoušejí sedát dohromady zvířátkové puzzle. Nejstarší kluci společně s učitelkou skládají dřevěné stavebnice. Dárky mají velký úspěch, takže rychle vytahuji foťák i kameru a snažím se co nejlépe zaznamenat ten radostný okamžik. Chci totiž potěšit i české děti, které dárky připravily. Nechávám děti, aby si hrály a spěchám na schůzku se stavitelem, který dokončuje novou ubytovnu sirotčince.
Už na mě čeká Ken, prezident naší organizace v Keni, se kterým jsem na ostrov přijela z Nairobi, i místní koordinátor celého komunitního centra „Ostrov Naděje“ – Joash. Společně jsme si celý tenhle projekt na ostrově Rusinga Island ve Viktoriině jezeře vysnili před 9 lety. U Joashe doma na jedné z mých prvních návštěv na Rusinga Island. Tenkrát jsme ale vůbec nedoufali, že by se tak brzy podařilo vystavět kompletní komunitní centrum se sirotčincem, školkou, školou, vzdělávacím centrem s knihovnou a dokonce i zdravotní klinikou. Také jsme tenkrátani netušili, co to znamená provozovat takové centrum pro více než 300 nejchudších dětí a celou místní komunitu. Nevěděli jsme, kolika výzvám budeme čelit.
Po cestě k nové budově ubytovny si s Kenem i Joashem ujasňujeme hlavní témata, které musíme dořešit se stavitelem Danem. Pak procházíme budovou. Joash upozorňuje Dana na nedostatky, které je potřeba ještě odstranit: dodělat poslední nátěr malby, opravit vstupní kovové dveře, dodělat kachlíky v umývárně… Domlouváme se na datu, kdy bude celá ubytovna vybavená objednaným nábytkem a uklizeno celé okolí od zbytků stavebních materiálů. Nad rozpočtem ještě řešíme poslední pochybnosti. Dan nakonec souhlasí, že v rámci rozpočtu doobjedná dalších deset postelí. Situace je tedy vyřešena. Od ledna můžeme rozšířit kapacitu našeho sirotčince ze současných 42 dětí na 80. Ken mě upozorňuje, že už na nás čeká rodina naší „adoptované“ dívky Evalyn, kterou jsem chtěla navštívit. Vycházíme z centra a vydáváme se pěšky ostrovem.
Je to jeden z těch smutných srdceryvných příběhů, které se za těch 10 let „Adopce afrických dětí – projektu pomoci na dálku“ staly součástí mého světa. Evalyn jsem znala od jejích 7 let, byla jedním z prvních dětí v programu, s nímž jsmev roce 2002 začínali. Bylo jí 16 let a přestože ještě chodila do školy, přišla do jiného stavu. Letos na začátku srpna porodila krásnou holčičku. Její porod byl komplikovaný, ale díky zdravotnímu pojištění byla hned převezena do nemocnice, a tak dopadl dobře. Po několika hodinách ji propustili domů. Za tři dny ale náhle zemřela. Na zemi ji našla s křičícím miminkem v náručí malá, tříletá dívenka ze sousedství, která miminko vzala a odnesla ho k sousedům.
Jsme před skromným hliněným domkem a já se slzami v očích objímám maminku Evalyn, která drží v ruce malé miminko –holčičku, které se má čile k světu. Dostávám hned malou Evalyn do náručí a jdeme dovnitř. Předávám alespoň jednu dobrou zprávu – „adoptivní rodiče“, kteří podporovali Evalyn, se rozhodli mamince pomoci finančně s výchovou maličké, takže už se nemusí strachovat, že nesežene dostatek peněz na nákup sunaru. Velice děkuje a hostí nás šálkem tradiční „porrige“ (kaše z prosa). Pořizuji několik fotek a loučím se. Musím se vrátit na kliniku, protože nás čeká schůzka s celým personálem, abychom po vyhodnocení provozu kliniky trochu upravili některá pravidla, střídání služeb a nastartovali mobilní kliniku.
Mobilní klinika má zajistit lékařské ošetření pacientům ve vzdálených vesnicích Rusinga i na nedalekém ostrově Mufangano. Je potřeba navýšit symbolický registrační poplatek pro pacienty a uvažovat o tom, jakým způsobem zajistit udržitelnost kliniky, aniž bychom znemožnili přístup ke službám těm nejchudším. Zatím máme finanční prostředky na platy personálu i na léky, a to díky dotaci ze Slovakaid, avšak tento projekt na provoz kliniky končí za rok, takže zůstává velkým tématem jak zajistit všechny služby i do budoucnosti.
Po schůzce s personálem kliniky už spěchám na představení dramatického kroužku školy – pod obrovským stromem uprostřed areálu už se sešla celá škola i školka. Díky úžasným kulisám to tam vypadá opravdu jako v divadle. Náš dramaťák slaví velké úspěchy – na regionální soutěži všech škol se umístil na druhém místě. Malí herci recitují a hrají s takovou chutí, že si to užívá nejencelé jeviště, ale i hlediště. Dokonce i dělníci, co dokončují ubytovnu sirotčince, přerušují práci a sledují představení s námi. Pokusila jsem se to zaznamenat na kameru, ale obávám se, že jako většina ze situací tady, je to nezaznamenatelné – prostě se to musí zažít. Už se skoro stmívá. Tmavé mraky slibují silný déšť, takže se žádné přídavky nekonají, divadlo končí a děti se postupně rozbíhají domů. Gratuluji učiteli Evansovi, autorovi hry, který dramatický kroužek úspěšně vede.
Evans i jeho mladí kolegové odvádějí ve škole velký kus práce. Snaží se do výuky zařazovat nové metody ze seminářů pro učitele, které na Rusinga pravidelně pořádáme. Vytrvale si trvají na nenásilném přístupu k dětem, kvůli čemuž to nemají v místní komunitě vůbec snadné. Ve většině škol na ostrově je totiž ještě samozřejmostí výchovná metoda „rákoska“. Panuje zde hluboké přesvědčení, že bez fyzických trestů neexistujedisciplína a bez disciplíny z žáka nikdy nic nebude.
Děti ze sirotčince se mě ptají, jestli s nimi budu v hale při večerních aktivitách před spaním. Přemlouvají mě, abych jim prozradila, kdo se bude stěhovat do nové ubytovny. Slibuji, že za nimi po večeři přijdu a nabízím možnost nahrát vzkaz pro jejich „adoptivní rodiny“ v České republice. Hned se jich několik hlásí, nadšeně se mi stavějí před objektiv kamery. Nahrávám pár roztomilých pozdravů i poděkování a už na mě volá Joash, že odjíždíme. Jsem pozvaná k jeho rodině na večeři, takže se loučím s dětmi se slibem, že jim po večeři prozradím, kdo se bude moct přestěhovat do nové ubytovny.
Odjíždíme autem k Joashovi domů, kde na nás čekají dvě jeho manželky a snad 12 dětí. Vítají nás nejmladší děti v čele s Milanem. Vytahuji dárečky a ještě před večeří společně hrajeme jejich oblíbené pexeso. Jídlo je jako vždy výborné a celá ta večerní atmosféra v této veliké rodině je prostě úžasná. Ale abych splnila slib daný dětem v sirotčinci, musím se rozloučit. Ken mě odváží zpět do Ostrova naděje.
Děti s paní učitelkou Millicent jsou v jídelně, takže jsem to ještě stihla. Povídáme si, odpovídám na tisíce otázek o České republice, pak děti zpívají, ukazují mi domácí úkoly. Konečně také prozrazuji, že nová ubytovna bude pro holky, takže kluci budou mít stávající ubytovny jen a jen pro sebe. Holky jsou nadšené a nemůžou se dočkat stěhování, kluci se zase vyptávají, kdy přijdou noví kamarádi na uvolněná místa v pokojích. S touto milou novinkou se rozcházíme. Je už opravdu pozdě, oči se nám zavírají. Doprovázím děti k pokojíčkům a odcházím k domečku u kliniky, abych si ještě u čaje vyslechla dojmy doktorky Daniely z odpolední schůzky s personálem kliniky.
Jeden nezapomenutelný den pomalu končí.
Dana Feminová
zakladatelka a předsedkyně Centra Narovinu
www.adopceafrika.cz
Zkrácená verze příspěvku bude otištěna v připravovaném čísle Respektu.
V posledním čísle bulletinu 9/2012 vyšla příloha věnovaná ohlédnutí za projektem Adopce afrických dětí. Co dělají děti, které prošly projektem, dnes? Měl tento projekt v jejich životech nějaký smysl? A jak to vidí adoptivní rodiče u nás? O tom všem je příloha...
Připojujeme také všechny dopisy od dětí v angličtině a nezkrácené podobě, v tištěné verzi bulletinu mohla být zveřejněna jen část z nich.
A také přikládáme fotky Plívových a Viktora – z Keni a z návštěvy v České republice. V příloze je od nich také pár slov ze společné cesty v rámci projektu Adopce afrických dětí...
Celý zářijový bulletin je ke stažení zde.
1
Centrum Narovinu podporuje kandidaturu Táni Fischerové, jako občanské kandidátky do prezidentských voleb. Uvědomujeme si, že rozvojové cíle a pozitivní změny v naší společnosti, které prosazujeme činností našeho občanského sdružení není možné docílit bez politické vůle a celkové změny hodnot a atmosféry ve společnosti.
Kandidatura Táni Fischerové podpořená nikoliv finančními skupinami, ale aktivitou lidí v celé České republice a širokou škálou občanských iniciativ a neziskových organizací nám připadá velice zajímavou nadějí. Jsme přesvědčeni, že díky vysokému morálnímu kreditu, dlouhodobě prosazovaným hodnotám, jasným politickým a společenským návrhům i podpoře spolupráce a široké občanské společnosti by byla právě paní Táňa Fischerová velice dobrou prezidentkou pro období změn, které si přejeme. Její dlouhodobá aktivní podpora kampani „Česko proti chudobě“ jen dokazuje, že v oblasti naší činnosti se její postoje s našimi zcela shodují.
Za Centrum Narovinu
Dana Feminová, Simona Heřtusová, Daniela Cachová, Hana Jodasová
Jaká je náplň její cesty?
V pondělí 22.10. odlétá Dana Feminová do Keni. Během cesty se bude věnovat především těmto tématům:
- Práce s kanceláří v Nairobi – vylepšení kontaktu mezi keňskou a pražskou kanceláří, kontrola účetnictví, plány spolupráce do budoucnosti...
- Návštěva škol z projektu partnerství a stanovení kritérií a evaluace „dobrých škol“, se kterými chceme prohlubovat spolupráci...
- K Adopci afrických dětí – projektu pomoci na dálku uspořádá čtyřdenní seminář, kde bude s hlavními koordinátory a i s celými skupinami dobrovolníků pracovat na zlepšení týmové spolupráce, podpoří motivaci a zapojení všech dobrovolníků a vyjasní všechny opakující se těžkosti v procesu celého programu...
- Ostrov Naděje na Rusinga Island – v průběhu pětidenního pobytu na Rusinga proběhnou schůzky s týmy lidí zajišťujících provoz nemocnice, sirotčince, mateřské školky i školy, s projektovým manažerem se bude věnovat kontrole hospodaření a plánům rozpočtu, realizaci zavlažování farmy a plánů na investice do dalšího zajištění samostatnosti a trvalé udržitelnosti projektu, proběhne setkání s komunitou a slavnostní předání nové budovy sirotčince pro čtyřicet nových dětí...
- Kauti – během jednodenní cesty proběhne kontrola funkčnosti a způsobu udržování a provozování na všech částech projektu, které jsou dokončeny, navštíví stavby právě probíhající realizace zavlažovacího systému, setká se s místní komunitou a prodiskutují otázky společné údržby a využívání vody komunitou...
- Nákup do „obchůdku v duchu fairtrade“ – proběhnou setkání s místními výrobci z malých družstev a nákup zboží...
Program třítýdenní cesty je opravdu nabitý. Novinky z cesty a projektů předá Dana celému týmu Centra Narovinu včetně dobrovolných koordinátorů na společné schůzce 10.11. v Praze.
V rámci projektu „Afrika nevšedníma očima – Výchovou k jednotě a partnerství lidí na celém světe“ přiletí ve čtvrtek 4.10. do České republiky jeden z hlavních koordinátorů Centra Narovinu v Keni – Ben Ooko. Ben spolupracuje s naší organizací již od roku 2000.
Stál u zrodu partnerské organizace Centra Narovinu v Keni, projektu Adopce afrických dětí – projektu pomoci na dálku a dalších projektů v chudinských čtvrtích.
Během pobytu Ben navštíví řadu škol a v rámci přednášek a interaktivních workshopů seznámí studenty s africkou kulturou , hudbu či každodenním životem.
Na programu je také několik večerních akcí určených pro nejširší veřejnost. Přijďte se osobně setkat s africkým koordinátorem, popovídat si o současném životě v nejchudších čtvrtích a slumech a získat informace o projektech zahraniční rozvojové spolupráce Centra Narovinu.
Srdečně Vás zveme na setkání.
Z akcí pro veřejnost vybíráme:
úterý 9.10. 19:30 hod. život v chudinské čtvrti v Keni – beseda s Benem
(Kulturní centrum Nová Beseda , Slavětínská 120, Praha 9 – Klánovice )
Více informací na www.kcnovabeseda.cz
pátek 12.10. 18:30 hod. Setkání s Benem – beseda a promítání
(Klub cestovatelů , Veleslavínova 14, Brno – Královo Pole )
Více informací na www.hedvabnastezka.cz/brno
středa 17.10. 18 hod. Zaostřeno na africkou kuchyni a rozvojové projekty
– lekce vaření typického jídla ugali, promítání, beseda
(Komunitní centrum Prádelna , Holečkova 38, Praha 5 )
Více informací na www.veselysmichov.cz
pondělí 8.10. ZŠ Česká Lípa , středa 10.10. MŠ Třeboň, středa 10.10. ZŠ Dukelská, České Budějovice, pondělí 15.10. ZŠ Odolená Voda , úterý 16.10. ZŠ Újezd nad Lesy
Více informací na www.adopceafrika.cz
Centrum Narovinu je občanské sdružení, které vzniklo v roce 1995. Hlavní náplň činnosti Centra Narovinu představují v současné době projekty zahraniční rozvojové spolupráce, globální rozvojové výchovy a rozvoj dobrovolnické práce v oblasti rozvojové spolupráce.
Je členem českého Fóra pro rozvojovou spolupráci (FORS) a spolupracuje na kampani Česko proti chudobě.
Rozvojové projekty v africké Keni organizuje od roku 2000.
Všechny projekty jsou vedeny s velkým důrazem na dlouhodobou udržitelnost, podporu soběstačnosti, přechod od pasivního přístupu k aktivnímu převzetí zodpovědnosti a využívání vlastních možností.
Hlavní projekty Centra Narovinu:
-
Projekt Afrika nevšedníma očima – programy ve školách a pro veřejnost v České republice. Nyní zastřešen projektem „Výchovou k jednotě a partnerství lidí na celém světe“ (Through Education towards a Universal Human Nation) , který byl vytvořen s finanční pomocí Evropské Unie.
Cílem projektu je prohloubit povědomí o problematice života v rozvojových zemích a rozvojové spolupráci, zvýšit vnímavost vůči otázkám rozvojového světa a posílit podporu veřejnosti pro oblast zahraniční rozvojové spolupráce.
- Adopce afrických dětí – projekt pomoci na dálku
- Miniobchůdek Afrika v duchu „Fair Trade“
- Kurzy „Dobrovolníci pro rozvojovou spolupráci s Afrikou“
- Rozvojové projekty: Komunitní centrum Ostrov Naděje na Rusinga Island / Keňa
- Rozvojové projekty: Voda pro Kauti / Keňa
- Partnerský program mezi českými a keňskými školami
Děkujeme za pozornost této aktivitě a těšíme se na setkání. V případě jakéhokoliv dalšího dotazu jsem Vám plně k dispozici.
S pozdravem,
za Centrum Narovinu
Simona Heřtusová
simona.hertusova@adopceafrika.cz
mobil 608 301 270
1
Infocentrum ZOO Jihlava
Autorka: Radka Švejnohová
Série fotografií pořízených ve velkoměstech, na vesnicích a v národních parcích na ostrovech Honshu a Shikoku.
Každodenní život Japonců, disciplinovaně bezstarostné děti, precizně upravené parky a zahrady, procházky Maiko malebnými Kjótskými uličkami, starobylé Pagody… to jsou motivy, jejichž cílem je zachytit tuto supermoderní zemi v nehektické a neuspěchané podobě. Fotografie jsou prodejné a podporují projekty Centra Narovinu v Keni.
V rámci projektu Ostrov Naděje byl otevřen sirotčinec, který se stará o děti nemající rodiče ani příbuzné, kteří by se o ně mohli starat efektivně a posílali je do školy. Některé z dětí sice rodiče mají, ti však nejsou schopni dětem dát takové podnětné prostředí, které je ke školní docházce zapotřebí.
Sirotčinec je nyní domovem pro 41 dětí, 19 chlapců a 22 dívek. V budově se nachází celkem 8 pokojů: 4 pokoje pro chlapce a 4 pro děvčata. Původně byl jeden pokoj zamýšlen pro 4 děti, ale protože osiřelých dětí v této oblasti je opravdu mnoho, a některé z dětí byly v zoufalé situaci, jsou některé pokoje využity pro více dětí. (Budova sirotčince má kapacitu 32 dětí a nyní jich máme 41). Ani takto se však nemůžeme postarat o všechny sirotky, kteří by péči potřebovali.
Díky Evě Hlavaté a Daně Feminové máme nyní podporu SLOVAK AID a v tuto chvíli stavíme moderní Dívčí hostel. Stavba je již v procesu a bude ukončena na konci října. Kapacitně nová budova umožní pobyt 40 dívkám, staré budovy budou určeny jen chlapcům.
Další zprávy z Rusinga Island:
Na Rusinga se vrátila dívka Monica Odira Achieng, která je v programu „Adopce afrických dětí – projekt pomoci na dálku“ od roku 2004. Její otec zemřel a matka zůstala v Homabay, 40 km od ostrova Rusinga. Řešili jsme tuto velmi složitou rodinnou situaci a nyní je dívka v sirotčinci velmi šťastná a je hlavní herečkou v našem dramatickém kroužku ve škole Ostrova naděje.
Hlavní výzvou, kterou máme, je pro nás potravinový program – pracujeme na aktivitách, abychom mohli všem dětem zabezpečit stravu.
Farmaření
Na školní zahradě pěstujeme zeleninu, kukuřici a ovoce.
Rybaření
Ryby z našeho rybníka a produkty z farmy jsou velmi přínosné pro celý chod projektu. Daří se nám uzavírat školní termy bez dluhů a na stravování se již nemusí doplácet z jiných zdrojů. Po kontrole Ministerstva rybaření jsme dostali od vlády další rybník. Ryby zde budou připraveny k výlovu v lednu.
Další plánované aktivity, které mohou dlouhodobě pomáhat udržet potravinový program a zajišťovat provoz sirotčince:
- pěstování obilí ve velkém
- velkochov drůbeže
- chov králíků
Z Rusinga Island
Joash Okongo
1
David Švejnoha a Václav Soukup
Série působivých fotografií z nejchudších částí Keni.
Fotografie vznikly při fotodokumentaci afrických projektů. Pohled do nešťastného života největších slumů Afriky. Obrazy ze škol a sirotčinců, pohledy na veselé a usměvavé obličeje afrických dětí a nahlédnutí do smutných očí dětských čichačů lepidla na periferii Nairobi. Fotografie jsou prodejné a podporují projekty v Keni. Více info www.adopceafrika.cz a www.svejnoha.cz
Městská knihovna Ostrov
1.října – 31. prosince 2012
Srdečně zveme na setkání s Benem Ooko z africké Keni, který Vás naučí uvařit typické jídlo ugali a seznámí Vás nejen s africkou kuchyní, ale také každodenním životem a rozvojovými projekty Centra Narovinu.
středa 17.10. od 18 hod.
Ben je jedním z hlavních koordinátorů Adopce afrických dětí – projektu pomoci na dálku a dalších projektů v chudinských čtvrtích.
Výstava fotografií a předmětůz Keni – promítání – diskuse.
Vstupné dobrovolné, výdělek podpoří stravovací program projektu Ostrova Naděje na Rusinga Island v Keni.
- « první
- ‹předchozí
- …
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- 12
- 13
- následující›
- poslední »
